Zpět doma z Jury a snažím se utřídit dojmy a poznámky. Každá taková cesta a setkání se zajímavými vinaři přinese spoustu odpovědí na různé otázky a nejistoty z dřívějška, ale zároveň přinese kvanta dalších otazníků. Pravidelným tématem rozhovorů byla třeba hustota výsadby (a vinaři se hodně zajímali o to, jak vše funguje nás – jaké máme půdy, kolik srážek, co za odrůdy pěstujeme a tak – velmi sympatické to bylo), která se v Juře v průměru pohubuje okolo 6000 keřů na hektar. Zákonné minimum je pak 5000 keřů a apelační zákony jednotlivých částí Jury samozřejmě definují i maximální výnosy pro různé typy vín, kolik je možno ročně vyklučit a nahradit mladou výsadbou, specifika rozestupů keřů v běžném svahu a na terasách. Dozvěděli jsme se ale také, že apelace specifikuje maximální hustotu a to někde na sedmi tisících keřích na hektar. Vůbec jsme nechápali proč. Navíc Stéphane Tissot má vinici s hustotou dvanáct tisíc a běžně prodává jako apelaci Arbois. Že by si na něj netroufli? Ale ne, ať ten apelační dekret zkoumám jak chci, žádný vrchní limit tam nevidím. Tak nevím :-) Samé otázky! Musím jim napsat a nechat si to upřesnit.
Jezdili jsme především po bio(dynamických) / naturálních vinařích (byť samo odzkoušeli i konvenci a na srovnání s top víny běžné supermarketovky), takže dalším zásadním tématem bylo síření. Zde to vypadalo úplně dle mého vkusu. Málo, ale spíše drobek ano. Kde občas lze vynechat úplně tak rádi, ale spíše alespoň trošku přidají. O síření teď píše každý, ostatně i já toho tu měl dost a zabýval se tím loni na přednášce na Praha pije víno. Na blogu BBR byl teď fajn dvoudílný článek „Síra, nepřítel terroir“. Část první na téma „ne“, část druhá „ano“. Ale kdyby se řešilo jen samotné síření a jeho alternativy! Moderní téma u naturálních vinařů je i síra připravená z ropy a oproti tomu „přírodnější“ síra těžená. Je to jakoby jasné, ale… jedna je vlastně úplně čistá, ta druhá ne (byť některé metody těžby to mají jinak). Jedna vzniká jako „vedlejší produkt“, druhá je zhusta těžena za nelidských podmínek třeba v Indonésii. Takže to rozhodnutí může být o dost složitější.
Pokud se bavíte s vinaři v jiných oblastech, tak vám obvykle prozradí, jak je Pinot Noir docela náročná odrůda. Tady je to z červených vlastně ta nejvíc v pohodě. Vyloženě nás rozesmávalo, že byla vlastně poprvé vysazována pro zvyšování barvy jejich jinak hodně světlých červených před 30-40 lety, ale dneska je to už spíše móda a světlá vína už tolik nevadí. Roli odrůdy nejnáročnější tu zastává Poulsard / Ploussard. Časně raší a tím pádem často zmrzne, s velikou chutí sprchává, má velmi tenkou slupku a děsně hnije, extrémně na něj jdou vosy a octomilky, je náchylný prakticky na všechno choroby co jsou a ještě ke všemu má velmi nevyvážený růst a výnosy, někdy se mu vůbec nechce a jindy bují jak šílený. Neproběhla u něj klonová selekce jako u Pinotu, i to podporuje nekonzistentnost projevu. Bobule jsou sice dost tmavé, ale i velmi dlouhá macerace vede ke spíše ke světlému vínu, běžná červená (na fotce macerace měsíc) naprostá většina konzumentů označí spíše za rosé. Navíc se u něj těžko dosahuje ideálního projevu vína, má tendenci k reduktivním projevům a snahy se jich zbavit naopak vedou až k přílišné oxidaci. Ale přes to všechno… ho mají rádi :-) Možná proto, že když se dobře připraví, jsou výsledkem taková velmi milá lehká zábavná vína, „glu glu“ vína, ale zároveň ne vyloženě jednoduchá a s dostatkem zábavných jemnůstek okolo, kterých chcete pít litry. Jeden vinař má na vinětě s Poulsardem konev. Protože prý jedině konev je dostatečné množství. Prostě zásadní trendy hipsta věc v barech v Londýně a v New Yorku, odkud se to přenáší také do Paříže :-) Glu glu!
Je toho strašně moc, co si potřebuji hodit na papír, a to nepočítám poznámky z degustací a dojmy z vín, ke kterým jsem si nic nenapsal. Tak snad se zadaří, teď spíš musím dohnat pracovní a další záležitosti z těch pár dní co jsem byl pryč. A snad to nedopadne jako u jiných výprav, ze kterých nakonec zdaleka nevzniklo tolik, kolik bych si přál. Viz třeba Tokaj loni na podzim, tam mám také obrovské resty, které bych rád napravil. Tak než se k tomu dostanu tak alespoň video, které z cesty připravil Peter Baltazar z Vinorum.
