Páteční hádanka byla očividně velmi jednoduchá, skutečně byla řeč o Sémillonu z Hunter Valley. Nejen u nás jsou přeci jen známější základní průmyslová vína velkých australských regionů nebo naopak různé hvězdy z oblastí jako Barossa, Hunter Valley zde moc zastoupeno není. Tamním vínům, a specifickému Sémillonu především, propadl Jan Táborský (jeden z mnoha vínomilců studujících teď na WSET Diploma), který několik tamních vinařství navštívil a do Austrálie se dokonce stěhuje. Nemalých šestnáct vzorků představil na degustaci dovozce Alifea, svým způsobem šlo krom edukační akce také o způsob, jak si na zákaznících ověřit, co jim sedí a co ne, u čeho uvažovat o dovozu. A byla to dost fajn zkušenost.
Všechna chutnaná vína byla v zásadě od dvou různých producentů. Tyrell's Wines je sice už dost velké vinařství, ale velmi kvalitní, jejich nejvyšší řady patří mezi australskou špičku (odporný nápis Sample na vinětách mají na svědomí celníci). A mají samozřejmě i základy, slušná vína za solidní ceny. Středně velké Agnew Wines je celkem nový projekt, rodina začala v Hunter Valley fungovat až v roce 2004, ale spadají pod ni tři zavedené značky – velmi tradiční a výtečná Audrey Wilkinson, taktéž tradiční ale nejen s odrůdami přeci jen trochu více experimentující Cockfighter’s Ghost a jejich prémiová a vyloženě špičková značka Poole’s Rock.
Agnew Wines Audrey Wilkinson The Ridge Sémillon 2012 je i přes těch pár let věku teprve v úvodní vývojové fázi. Světlá barva, velmi čerstvá vůně, citrus, limetka, dost zelených herbálních tónů, kopřiva, kouř. Suché, lehčí, velmi (velmi!) výrazné kyseliny, čerstvost, říznost, herbální zelenost. Pokud netušíte, jak se to bude vyvíjet, tak dost náročné pití :-) Ale bude výborné! Tyrell's Wines Stevens Hunter Sémillon 2010 je již lehce zralejší, v přechodu mezi mladé-vyvinutější, stále citrusové, trochu toastové, lehčí, bezva kyseliny, trochu krémovosti, slušná délka. Přišlo mi v trochu „debilní fázi“, dal bych mu čas. Poole’s Rock Single Vineyard Sémillon 2011 mne nadchl dost nekriticky. Citronová barva. Aromaticky již lehce nazrávající klasika ve špičkové podobě. Citrusy, trochu petrolej a tóny typu gumová kachnička, minerální, pikantní, dost se mění. Suché, šťavnaté, špičkové kyseliny, mineralita, citrusy, první náznaky toastových a „barrique“ tónů, vyvážené, dlouhé, komplexní, elegantní velké víno. Fakt primitivně připravené a přesto, kombinací odrůdy a specifických podmínek oblasti, neméně dobré než leckterá velká burgundská se složitým dlouhým zráním a kupou drahého dřevo. Svět vína je neuvěřitelně zábavný! Tohle víno mne bere fakt hodně a nejsem v tom sám (PDF s hodnocením v Decanteru) :-) Tyrell's Wines VAT 1 Sémillon 2011 je legendární víno, které mne ostatně v jednom špičkovém ročníku naprosto dostalo. Spíše světlá barva, pikantnější stále hodně mladistvá čerstvá klasika, citronová tráva, herbálnější štiplavost. Suché, lehce krémové, plnější a „zakulacenější“ než předchozí vína, ale opravdu jen relativně, citrusovost, bezva kyselina a stavba, délka, efektní věc. Samotné by mne nadchlo, v přímém srovnání s Poole’s Rock byl vítěz jasný, těžký život vín na srovnávacích degustacích :-)
Následovala série čtyř Chardonnay, kde mne asi nejvíce oslovilo Audrey Wilkinson Chardonnay 2014. Čerstvé, minerální, výrazné, šťavnaté, parádní, vyvážené, delší, parádně udělané, sympatické seriózní pití. Jejich „velké“ Audrey Wilkinson The Oakdale Chardonnay 2014 je „nabušenější“ varianta téhož, byť stále s kyselinami a lehkostí Hunter Valley, suchá, šťavnatá, kouřová, parádně udělaná.
Docela objevná pro mne byla série šesti Shirazů. Kdo je zvyklý na „klasický“ opulentní styl z Austrálie, tak zde by měl naslepo asi trochu problém, má to stylově o dost blíže třeba severu Rhôny. Vína jela od základu po špičková vína, ve všech případech ale v rámci kategorie povedená. Jak mi u šardonek více seděla značka Audrey Wilkinson, tak tady to u mne vyhrál druhý producent. Tyrell's Wines Hunter Shiraz 2014 je krásně čerstvé, pikantnější, projevem „severněji“ červeně ovocné, mineralita, lehká kořenitost. Šťavnaté, poměrně výrazné, bezva kyseliny, vyvážené, výborně pitelné. Tyrell's Wines Stevens Shiraz 2013 má bohatší, serióznější vůni, o něco zralejší, minerální, červené ovoce, pepřovost. Suché, šťavnaté, skvělé kyseliny, vyvážené, relativní „lehkost“ při velmi dobré koncentraci, delší, velmi příjemné, elegantní. Dost by mne zajímala jejich nejvyšší řada, protože tohle je stále jen ta střední. Byť teda flaška stojí 45 australských dolarů, takže na naše osm stovek, to už jsme na Rhôně taky u slušných flašek :-)
Závěrečným bonusem byl pohled na dvě vína od Cockfighter's Ghost, v obou případech v oblasti poněkud netypický Cabernet Sauvignon – a taky že ano, oboje dovoz hroznů chlazenými vagóny z jiných částí Austrálie, přijde jim to normální. Především na Reserve Coonawarra Cabernet Sauvignon 2014 si nešlo stěžovat, takhle oblast je kvalitním a velmi typickým Cabernetem vyhlášená a i zde fungoval velmi dobře, teplejší koncentrovanější strukturované červené k pití už teď a s potenciálem mnoho let zrát. Odskok od chladnějšího stylu Hunter Valley byl ale jasný a upřímně… ten mne baví asi víc :-)
Pokud nakonec dojde k dovozu, bude to spíše Agnew Wines. Moje víno večera, Poole’s Rock Single Vineyard Sémillon, by se měl vejít do tisíce korun. Pravda, nebude to asi ročník 2011, který je teď ve vinařství k dispozici za víc než tři a půl tisíce. Blbej Decanter!
