V pondělí se ve Veltlínu konala další ze slepých degustací, tentokrát bylo tématem „čočkový protivný víno“ (Vladimír Železný), Veltlínské zelené. Z osmi vzorků jsem najisto a bez váhání dal producenta jen u dvou (u jednoho z nich i konkrétní víno), u pár dalších se povedla alespoň země původu, ale jinak spíše trochu fiasko :-) Asi nejvíce mne bavil Minimal 2013 od Seppa Mosera, kvašeno a vyzrávané ve dřevě, bez filtrace a čiření, bez jakýchkoliv přídavků (ani síření). Efektní, bohatý, vyzrálejší, decentně oxidativní styl, trochu divočejší, koncentrované, dlouhé, výtečné bílé. Takový „burgundštější“ projev Veltlínu, že jo, ale bezva pití. I přes tu bohatost a hutnost to má živost a dobře se pije. Na druhém místě by u mne skončil již naprosto nedostupný Bělošpičák 2011 Bogdana Trojaka, dlouhé strukturované pikantnější bohaté víno, trochu punkovější, chlebová kůrka, mineralita, vrstevnatost, zábavné, energie, čerstvost stále. Trochu vulgárněji výrazně dřevo, ale celek hodně fajn. Zajímavý minerální slinosbíhavý nesířený veltlín 2014 ze Strekov 1075 jsem poslal do znojemska, byl jsem přesvědčen že jde o Kubu Nováka nebo Dobrou vinici. A nic :-) Radikal 2012 Herberta Zillingera je víno plné, hutnější, složitější, krémové, s výraznějším alkoholem, nabušené. Proč ne, ale můj styl to úplně není. Já mám veltlíny raději tak nějak čerstvější :-)
Jiří Hron se na další z pravidelných degustací vrátil ke svým oblíbeným sauvignonům z Loiry, těm zatím věnoval asi vůbec nejvíce času. Na úvod Domaine Octavie Cuvée Pauline Touraine Crémant brut (což je ale 65 % Chardonnay, 30 % Chenin Blanc a 5 % Pinot Noir) zhruba rok na kalech. Světlá citronová barva, pěkné vytrvalé perlení středních bublinek. Čerstvá, čistá, svěží vůně, malvice, krémovější, trošku měkčí ale s příjemnou kyselinou, vyvážené velmi slušné bubliny. Domaine Octavie Touraine Oisly 2014 už je čistý Sauvignon, výrazný a poměrně efektní, bez, lehce citrus, zelenější travnaté, důrazné, suché, šťavnaté, herbální, moc pěkné kyseliny, solidně postavené, bezva pitelné. Gilles Maudry Domaine de Maltaverne Pouilly-Fumé 2015 mladé, ovocnější a lehce herbální, minerální kouřovost, čisté, suché, středně plné, vyvážené s fajn kyselinou a citrusovou ovocností, fajn délka. Slušný kousek. Na srovnání Gilles Maudry Domaine de Maltaverne Pouilly-Fumé L'Ammonite 2012 má výrazně nazrálejší aromatiku, malvice, pecky, trochu toastové, moc mne to nebere. V chuti ale suché, čisté, zralejší, fajn kyseliny, jemnější, elegantní, s živou herbálnější linkou, docela dlouhé, dost fajn. Asi bych na to potřeboval víc času a nechat rozdýchat. Roger et Didier Raimbault Sancerre Vieilles Vignes 2013 citronová barva a oproti ostatním vínům znatelně, bohatší a koncentrovanější vůně, zralejší ovocná, minerální linka, jemná medovost a propolis, jemně v pozadí bezové a herbální tóny. Suché, čisté, středně plné, dobré kyseliny a délka, pěkně postavené, serióznější, vrstevnaté bílé. Velmi dobré. Roger et Didier Raimbault Sancerre Côteline 2013 pochází ze starých keřů špičkové polohy, školeno je částečně v 500l sudech, některé i nové. Výraznější citronová barva. V aromatice citrusy, lehce herbální linka, koncentrace, výrazně toastované dřevěné tóny. Suché, čisté, velmi dobrá kyselina a stavba, oproti vůni dřevo mnohem lépe zakomponované, delší, seriózní, s velkým potenciálem. Tak trochu „jiný“ Sauvignon, ale dal bych mu šanci, momentálně je dřevo ve vůni až vlezlé ale chuť ukazuje, že potenciál se s ním srovnat tu je.
