Mám moc rád vertikální degustace, srovnávačky téhož vína ve více ročnících. Před pár dny, když se manželka konečně vyhrabala z nemoci, poprosila mne o nějaké „obludnější“ (= silné, plné, koncentrované) červené. A tak jsem využil příležitost a vytáhl Cabernet Sauvignon Max Reserva od chilského vinařství Viña Errazuriz, o kterém jsem tu psal už mnohokrát a mám je rád. Víno se v mých zásobách shodou okolností vyskytovalo ve třech různých ročnících, takže ve sklence nakonec skončila nejmladší aktuálně prodávaná varianta z ročníku 2014, již trochu uleželejší 2012 a postarší ročník 2009. Max Reserva je u Errazuriz „střední třída“ vín, po základní ale nadprůměrně kvalitní Estate a před prémiovými víny označovanými Icons (psal jsem report z degustace, opravdu povedené kousky). Ještě mají řadu specialit, kvalitativně obvykle někde mezi ikonami a Max Reservou, ale zároveň vína něčím zvláštní oproti typické produkci (jediná specifická vinice, spontánní fermentace, netypická směs odrůd nebo třeba sladký pozdní sběr).
Max Reserva Cabernet má původ v Aconcagua Valley, na vinicích nepříliš romanticky pojmenovaných Max I až Max VII (byť Max vychází z Don Maximiano Errazuriz, jména zakladatele vinařství). Pro tuto řadu pochází hrozny nejčastěji z Max II s velkým podílem naplavenin a štěrku, výsadeb asi čtvrt století starých, ale s hrozny i z dalších poloh. Některé z nich jsou již certifikovány bio a obecně je zde snaha jít tímto směrem. Víno tvoří z 85 a více procent odrůda Cabernet Sauvignon a zbývající část v různém poměru Cabernet Franc a Petit Verdot. Vína zrají přibližně rok ve francouzských dubových sudech, čtvrtina bývá nová. Alkohol 14 %, prakticky vždy. Zkosená těžší láhev, tlustá kovová záklopka, kvalitní celokorek. Postupně mění viněty, spíše evoluce to je, u řady Estate jsou změny za posledních pár let o hodně výraznější a nejnovější varianty se stylově hodně blíží právě aktuálnímu vzhledu Max Reserva.
Ročník 2014, tedy to co momentálně koupíte u Kupmeto, má tmavou barvu tónem trochu do fialové, výraznou, ale nic superhutného. Projev vína se postupně výrazně lepšil v průběhu dvou dnů a vínu se očividně vyplatí dát čas nebo ho několik hodin dekantovat. Výrazná mladá aromatika, sladší tmavě ovocná ale nic přestřeleného, černorybízová, dotyk sladké kořenitosti (vanilka, hřebíček), káva. Suché, plnější, s velmi pěknou kyselinou, s měkčími pěknými tříslovinami, tmavě ovocné, vyvážené, pěkně koncentrované, delší, výborně udělané. Ročník 2012 má temnou barvu a působí o něco hutnějším dojmem. Intenzivní, výrazná, rozvinutější aromatika, tmavě ovocná, zralé peckoviny, černý rybíz, drahé dřevo, mírný dotyk živočišnosti, vanilka a decentní kořenitost. Suché, plné, výrazné, s pěknou jemně strukturovanou tříslovinou, koncentrované, tmavě ovocné, efektní, dlouhé, bohaté, výtečně postavené víno. Ročník 2009 již v barvě nazrává, ale stále s trochu fialovým tónem, dost temné. Opět tmavě ovocné a černorybízové, s již trochu nazrálejšími tóny ale stále primárně ovocnost, dotyk zeleného pepře a zajímavější kořenitosti, sladší dřevo. Suché, plné, chuť hodně kopíruje vůni, velmi pěkná koncentrace a délka. Ve všech případech jde o docela efektní vína, líbivěji přístupná ale v nijak negativním smyslu, výborně udělaná a dobře se pijí.
Ta vína jsou si přes různé ročníky dost podobná, jak by ostatně také měla, žádné velké stylové skoky se nekonají a rozdíly jsou spíše drobné. Navíc i v čase drží velmi pěkně. Přes podobnost bych považoval ročník 2012 za nejlepší z chutnaných, momentálně ve velmi efektní podobě a s potenciálem si projev ještě nějaký ten rok udržet a dále zrát. Speciálně v různých slevových akcích nebo ve větším je to výborný nákup, ale i běžná cena čtyři stovky při kartonu odpovídá :-)
