V den slunovratu a oficiálního začátku léta slavím narozeniny, je to prostě zásadní den roku, že jo. Dneska jsem si tedy udělal radost, odemknul limit na kreditní kartě a konečně potvrdil objednávku obludného množství sherry, hlavně fino a manzanilla, a španělských bublin na léto (podzim, zimu, jaro a příští léto, když tak koukám na fakturu…). Mám obavu, že témata článků v průběhu následujících měsíců budou poněkud monotónní, ale pokusím se mé flórové a šumivé úchylky něčím proložit, nebojte :-) Na odpoledne a večer jsem si naplánoval hned několik lahví, každá příležitost otevřít něco zajímavého se počítá, však to znáte sami. Dnešní článek tak bude vznikat „živě“, postupně přidám jednotlivé poznámky a dojmy z vývoje vín v průběhu večera. Užijte si to!
Hambledon Première Cuvée Brut
Hambledon v hrabství Hampshire je nejen kolébkou kriketu, ale také místem, kde už v padesátých letech minulého století začal novodobý experiment s pěstováním révy v UK a vznikla první komerční vinice. O vinařství se určitě rozepíšu více, důležité je vědět že mají schopné lidi a parádní vinice s klasickými šampaňskými odrůdami (vysázenými po dlouhých experimentech s desítkami klonů) na ideálním křídovém podloží. Première Cuvée je jejich top víno, odrůdově Chardonnay 58 %, Pinot Noir 24 % a Pinot Meunier 18 %, dělají toho jen pár tisíc lahví. Jde vždy o směs alespoň dvou ročníků, základu a rezervních vín obvykle rok starých, s troškou zrání v sudech. Lahve jsou číslované a na zadní vinětě je okýnko pro datum degoržování, ale u mé lahve je prázdné! To naštve. Díky datu bych mohl odhadnout, jakou ročníkovou bázi mám, takhle fakt nevím. No nic :-) Tmavší citronová žlutá barva, pěkné výraznější perlení menších bublinek. Klasická šampaňská aromatika, spletete si úplně s klidem. Trochu zralejší, toastové tóny, minerální, pečené jablko, výraznější, jemně oříškové, poměrně komplexní a vyplatí se nemíchat sklenkou a užívat si jemné nuance, dotyk vanilky s vyšší teplotou. Suché, středně plné, intenzivní, parádní výrazná ale ne ostrá kyselina tvořící páteř vína a provázející chuť od počátku až po slušně dlouhou dochuť, citrusy, pomeranč. Šťavnatost, pitelnost, seriózní stavba. Cena £42 a tedy nějakých patnáct stovek, tedy už dost hluboko v zóně kvalitních Champagne. Jejich kvalitu ale má.
Michael Wenzel Blaufränkisch Bandkräften 2013
Hodně zajímavé vinařství z Rustu, psal jsem tu hlavně o jejich pinotu a slaďácích (s fotkami z vinařství), ale mají bezva i další červená a taky pozoruhodné Furminty. Vinařství se postupně sune k biodynamice a obecně přírodním postupům. Teď budou u nás asi vidět více, protože už mají dovozce (veltlin.cz). Tohle je frankovka z „klasického“ ročníku, fermentace spontánně v otevřených kádích, zrání v použitích sudech objemu 1300l asi 11 měsíců. Burgundská láhev (ve které je už deset měsíců), šroubový uzávěr. Nafialovělá tmavší barva. Čerstvá, pikantnější, tmavší peckovinově ovocná vůně, takové neuhlazenější „naturálně“ syrová, ale dost příjemná. Suché, středně plné, s výraznou kyselinou a tvrdším projevem, svíravější peckovinová ovocnost se sladším sympatickým jádrem, dobrá struktura a solidní délka. Potřebuje čas v lahvi, teď se dost brání. Otevřeno po pravdě už včera, uvidíme jak se rozvine se vzduchem. Pije se dobře, ale naprosto očividně dává jen část toho co by mohlo.
Alter Ego de Palmer 2006
Jako „hlavní červené“ jsem zvolil Alter Ego od jednoho z vůbec nejlepších producentů v Margaux a Bordeaux jako takovém (a tím pádem pro mnohé jedno z nejlepších vinařství na světě, že jo). Mám doma určitě papírově lepší vína, ale Alter Ego bylo jedno z mých prvních setkání s opravdu kvalitním Bordeaux a také jedním z prvních „větších vín“, která jsem sdílel s manželkou, takže se prostě hodí. O vinařství jsem se tu rozepsal před mnoha a mnoha lety, v článku Snobský příplatek za historii, opakovat se nebudu. Snad jen, že Palmer v mezičase vyzkoušel několik zajímavých experimentů jako je „historické cuvée 19. století“ (rozuměj jejich víno nastřelené Syrahem oblasti Rhôny) a hlavně se výrazně posunul pokud jde o péči o vinice. Jako jedni z mála v Bordeaux, a v rámci top jmen je to zatím vyloženě výjimečné, jedou v bio a dokonce biodynamice (příští rok by měli být certifikováni Demeter; z dalších hvězd je biodynamické jen Pontet Canet a Climens, koketuje s tím Dauzac, „alespoň“ bio je Guiraud). Alter Ego 2006 je směs Cabernet Sauvignon 53 %, Merlot 41 % a Petit Verdot 6 %, jde spíše o výběr odlišných poloh z vinic než se používá pro Grand Vin. Zhruba rok a půl v klasických barrique sudech, dle typicky okolo třetiny nových, lahvováno po čiření bílky a bez filtrace. Podle vinařský i různých kritiků teď tak akorát v zóně ideální k pití.
Stav vína v šest odpoledne krátce po otevření: zatím se vyloženě brání
Devět večer: mnooohem lepší! Ale definitivně poznámky nechám asi na zítra…
Víno potřebovalo docela dost času, než ukázalo co v něm je. A klidně může ještě hezkých pár let ležet v lahvi a pozitivně se vyvíjet. Má to moc pěknou tmavě ovocnou vůni, švestky a tak, v kombinaci s kamenitostí, tuhou, nijak přehnaným dřevem a jemnou kořenitostí. Suché, koncentrované a ale zároveň nijak hutné, s výbornou kyselinou a lehkonohou pitelností. Seriózní, docela elegantní, velmi pěkné Bordeaux ještě před svým vrcholem. Spokojenost.
Alvear Pedro Ximénez Solera 1927
O vinařství Alvear z oblasti Montilla-Moriles, tedy mimo klasický „jerezský trojúhelník“, jsem se tu zmiňoval v souvislosti s jejich ročníkovým Fino En Rama z odrůdy Pedro Ximénez, překvapivým a výtečným vínem (mám připraven v lednici nový ročník a už se na něj moc těším). Dnes chutnaný kousek (protože vypít láhev, byť jen poloviční 0.375l, fakt nejde) je tradičním představitelem oblasti, odkud ostatně proudí hrozny na PX od známějších vinařství v srdci produkce sherry. Na slunci vysušené hrozny, lisování, fortifikace destilátem, dlouhodobé zrání v soleře. Tato konkrétní byla založena v roce 1927 a od té doby je pravidelně doplňována. Hutná tmavě lískooříšková barva, barví stěny sklenky, víno se sirupově táhne. Výrazná vůně, znatelný alkohol, karamel, jitrocelový sirup, datle, pražené oříšky. Sladké, brutálně koncentrované, silné, hebkost, pražené ořechy, karamel, extrémně dlouhé, i přes ten obludný cukr i kyselina a určitá „svěžest“. Od vůně jsem čekal o něco víc, chuť fantastická (nejen na vanilkovou zmrzlinu). A vydrží tak padesát let v kondici :-) Víno sbírá celkem vysoké body, dokonce má 98 z Wine Advocate Roberta Parkera a je z něj úplně nadšená Jancis Robinson. Za poloviční láhev jsem dal asi 16€ a to za kousek s více než 400 g/l zbytkového cukru jde :-)
Mám trošku obavu, že plán zlepšit si zítra na Olympijském běhu loňský osobák (ze stejné akce) na 10km asi nevyjde :-) Ale co už, jsou i důležitější věci.
