Nedávno jsem tu psal o mladém veltlínu od Herberta Zillingera a tentokrát otevřel Chardonnay Horizont 2015. Zase burgundská láhev, fajn viněta, šroubový uzávěr. Citronová žlutá barva. Čerstvá živá vůně, minerální linka, docela důrazná ovocnost do žlutých plodů až dotyk tropika, ale žádná faleš. Lehká krémovost a zrání na kalech. Bezvadně drží v otevřené lahvi i několik dní. Suché, čisté, ovocné, trochu krémové, o něco plnější než veltlín, zakulacené, fajn kyseliny, dobrá délka, pitelnost. Pocitově jakoby nějaké tóny ze dřeva, ale v sudech to myslím nebylo. Bezva věc k jídlu i pití jen tak. Na druhý večírek Družstva (o prvním a vínech tam jsem chtěl něco sepsat, ale zatím se k tomu nedostal), který bude na téma vín z Rakouska a dorazí i několik tamních sommeliérů, jsem tentokrát nominoval nějaké víno i já a zvolil právě tohle. Ale bude hromada dalších báječných, nejen takto uměřených ale i znatelně punkovějších :-) Doražte, koná se 11. července na Letné, popijeme!
Modrý portugal 2015 vinařství Jaroslav Osička. Jméno mají především díky bílým vínům z burgundských odrůd (a aktuální Chardonnay 2013 „kalné“ je fantastické, akorát už skoro vyprodané), ovšem pravidelně se jim daří i dost sympatická červená, byť jde typicky o vína znatelně jednoduššího střihu než bílá. Tenhle portugal je jedním z nich, není to žádné složité víno, ale má krásnou tmavší ovocnost ve vůni, až takovou lehce moštově čerstvou efektní, v chuti je to suché a snadno pitelné i přes slušnou plnost, pěkně dlouhé, vyvážené, uhlazenější. Nekomplikované moc fajn víno, na které mne hned několik lidí poslala na Praha pije víno, jak je to bezva chlastací a zábavné. Vyzkoušel jsem láhev i doma a prostě funguje. Šroubový uzávěr k tomu sedí, tohle je na pití a žádné delší zrání v lahvi.
Tchýně nám pohlídala děti a tak jsme v pátek vyrazili s manželkou na dobrou večeři a trochu popít. Nové letní menu v restauraci Le Terroir mne opravdu bavilo (variaci na klasickou znojemskou chci jíst ve velkém!), vřele doporučuji k návštěvě. Ve vinném sklepě se jim válela poslední láhev Champagne Tarlant (první můj článek o nich) Prestige Extra Brut 1998 (z tratí l'Enclume, la Savoyarde a les Marguiniers, směs 65% Chardonnay s 35% Pinot Noir, školení v dřevěných sudech a pak na kalech skoro deset let, degorzáž listopad 2008, dosáž jen 4g/l), víno které jsem před mnoha lety používal na degustacích jako ukázku krásného pěstitelského šampaňského a domu s poněkud odlišnou filozofií než je v Champagne běžné. Na lístku bylo dlouho, ale nikdo ho nechtěl. Možná kombinace (relativně, v kontextu ostatních vín) nízké ceny při starším ročníku, obava že je to snaha zbavit se nějaké podivnosti, nevím. Chyba, chyba! Tmavší nazlátlá barva, stále krásné perlení menších bublinek. Výrazně nazrálá vůně, květový med, toastové tóny, staré dřevo a půda u babičky, štych oxidace, pečené jablko, mineralita. Mění se ve sklence, je to zábavné, seriózní a stále v kondici. Krásně suché, výrazná kyselina, stále živost a energie, výborně postavené, delší, minerální, důraznější efektní Champagne. Co chtít víc? Pokud někde uvidíte (a bude dobře skladované), určitě se toho nebojte. Tarlant prostě umí!
