Po docela dlouhé době, naposledy jsem měl v roce 2011 ročník 2009, jsem si domů znovu pořídil (vozí Domaine R&W) základní červené Bourgogne od biodynamika Didiera Montchoveta (web), pionýra tohoto stylu vinaření v Burgundsku. A aby to bylo zajímavé, tak rovnou ve dvou dobrých ročnících. Bourgogne Hautes Côtes de Beaune 2011 a 2012. Montchovet sídlí v Nantoux, hrozny na tohle Bourgogne pocházejí z biodynamicky vedených vinic asi 4km od Pommardu, výsadby z let 1950 až 1990. Fermentace a macerace v dřevěných kádích, zrání rok v klasických malých 228l sudech (jen desetina nových). Minimální síření při lahvování (dle ročníku, 2011tka měla jen 29 mg/l celkové), ale nebojí se a nepovažují za problém mírné docukření při kvašení.
Obě vína jsou v klasických burgundských lahvích, s kovovou záklopkou a celokorkem. Obě na pouhých 12 % alkoholu. Ročník 2011 má světlejší rubínovou barvu. Krásná burgundská šťavnatá ovocná aromatika, zrale třešňová, čerstvá, minerální, zábavná, lehce krvavá/železitá, jemné podhoubí. Druhý den ovocnost trochu ztmavla a objevila se decentní kouřovost. Celkově dost symaptické. Suché, středně plné, šťavnaté v chuti, decentně svíravé, třešňově ovocné, dobrá délka, lehkost, vyvážené, parádní pitelnost. A bude ještě zrát. Ročník 2012 měl znatelně tmavší barvu. Vůně docela výrazná, ovocná peckovinová, třešňová bublanina. V chuti suché, svíravé, výrazné kyseliny, středně plné, peckově ovocné, trochu hrubší. Druhý den zhrublo ještě o chlup více, spíše než se by se uhladilo. Zvláštní, papírově by měla být dvanáctka o něco lepší ročník, ale zde v přímém srovnání působí selštějším dojmem než docela elegantní jedenáctka. U té jsem téměř pětistovky ceny nelitoval, u dvanáctky trochu jo. Zajímala by mne za nějaký čas, třeba jen blbá fáze vývoje.
