Nejsem naturální dogmatik a rozumně zasířená vína mi rozhodně nevadí (ani ta s většími dávkami, jinak bych nemohl ujíždět na ryzlincích z Mosely, třeba :-D), ale vždycky rád vyzkouším i kousky bez přidaných siřičitanů. Někdy mi to přijde jako trochu póza a čistě marketingová záležitost a výsledky nejsou nějak zásadní, jindy se v téhle podobě vyskytuje skvělé pití. Dneska se mrkneme na oba dva případy. Conti Dagostino je větší producent s vinicemi na několika místech na severu Itálie, dnešní víno je konkrétně oblast Julské Benátsko (Venezia Giulia) a směs bio hroznů odrůd Merlot a Refosco bez síření kdykoliv v průběhu zpracování. Ročník neuveden. Viněta je v podstatě postavena právě na nesíření, je to to hlavní čím se víno chlubí. Tmavá mladá barva, výrazně do fialové. Čerstvá, tmavě peckovinově a lesně ovocná vůně, zemitější linka. Suché, svíravé, středně plné, s dobrou kyselinou a slušnou délkou, lesní ovocnost, zemitost až lehká myšina. Takové základní „naturální“ červené, které ale ve výsledku vlastně ničím zásadním nezaujme. Spíše zklamání.
„Wo ist die Norm? Was der Maßstab?“ Jedna z mých oblíbených vinařek, Judith Beck z Golsu, dělá obecně krásná poctivá a přitom myslím i „běžným konzumentem“ pochopitelná přírodní vína, ale má i „punkovější“ řadu Bambule, psal jsem tu už o Chardonnay. A nyní otevřel Muskat Bambule 2015 (rakouské zemské víno, tam kde je na přední vinětě obvykle nápis Burgenland najdete jen černý pruh). Burgundská láhev, zavoskovaný korek. Víno nesířeno, fermentace i se slupkami a v kontaktu s nimi 12 dní, školeno na kalech v použitých malých dubových sudech, lahvováno bez filtrace a trochu kalné. Opalizující tmavší žlutá barva. Lehce funky vůně, ale nic extrémního, jasné muškátové tóny, voňavé a výrazné, trochu mýdlovosti, dotyk bylinek a mineralita. Suché, docela lehkonohé, šťavnaté, s trochou tříslovin. Jemně ovocné, lehce mýdlové, bezva kyselina, úplně čisté, slušně dlouhé, skvěle pitelné až chlastací. Taková docela „bezsirná klasika“ v lehčí a aromatičtější podobě než bývá zvykem. Muškáty dvakrát nemusím, tohohle bych v klidu vypil láhev. Povedených Bambulí už si Judith Beck docela cení, takže cena bohužel už není úplně nejnižší, takový je život.
