Venku vedro, sáhnete po německém ryzlinku… a je to tam! Nevím, jak to dělají, ale suchej (klidně s trochou cukru, ale takovou hromadou kyseliny, že ho ani nepostřehnete) rýňák prostě nemá chybu. Mladý i starý, funguje v obou podobách. Vlastně mne napadá velmi málo vín, u kterých by byla pravděpodobnost zklamání tak malá, pokud nebudu řešit ty úplně nejlevnější supermarketovky. Jasně, na degustacích srovnáváte vína mezi sebou, hledáte proč je tohle lepší než tamto, ale při samostatných lahvích doma to prostě vždycky nějak funguje. Navíc, oproti jiným vínům, mi přijde úspěšnější filtrace ze strany dovozců a ryzlinkových nadšenců v jedné osobě, vozí se sem přeci jen ty chutnější kousky. Takový Fritz Haag (vozí OHMS) je samozřejmě už velká hvězda, tam je to vůbec sázka na jistotu. Otevřel jsem nedávno 2013 Brauneberger Riesling -J- Trocken, což je jejich střední třída z vinic okolo Braunebergu (resp. neuvedená poloha Juffer, podle všeho), srdce Mosely ale ryzlink v suché podobě. Zelená pistole, šroubový uzávěr. Citronová, trochu výraznější barva. Čerstvá, energická, svěží parádní vůně. Citrusy, pomelo, něco meruňky a jablka, mineralita, dotyk medu. Suché, středně plné, šťavnaté s parádní říznou kyselinou, minerální, pěkně strukturované a slušně dlouhé. Pije se perfektně. A hlavně po prvním doušku víte, že to prostě skoro nemůže být z žádné jiné části světa, než ze které je. A to jsou další body navíc. Občas prostě cítím potřebu to zopakovat… pijte ryzlinky!
Před nějakou dobou jsem se tu zmiňoval o vinařství Centanni Giacomo a teď mám doma zase pár vzorků (vozí VinArte). Dost se mi líbilo, i přes jistou obludkovost a přebušenost, jejich „velké“ top červené Marche Rosso Primo Delia. Ale více mne přeci jen oslovují bílá z odrůd Passerina a Pecorino. Naposledy jsem otevíral Offida Passerina 2015 bio, oproti předchozím ročníkům se změnila viněta a láhev na burgundský tvar se skleněným vinolok uzávěrem, ale fermentace za nižších teplot v nerezu a následné zrání na jemných kalech (s promícháváním) taktéž v nerezu a lahvování v únoru po sklizni zůstává. Citron žlutá barva. Čerstvá, sympatická vůně, zralé jablko, lehce sladkost až vanilka, žluté ovoce, trochu krémovost. Středně plné až plnější v chuti, poměrně výrazné, velmi dobrá kyselina a krásně suché, ovocnost kopírující vůni, minerální až mírně slaná linka a dobrá delší dochuť. Nerezovka, ale dost fajn. A k risottu a takové té letní odlehčené italské kuchyni super.
