Maniak Nestarec, Nepraš a Osička

Maniac. Milan Nestarec. Možná by tam šlo rovnítko, ale ve skutečnosti jde jen o víno. Ročníku 2011, od našeho asi jediného vinaře doporučovaného ve Vogue (o čemž se člověk dozví z příspěvku jeho japonského distributora na Facebooku, žijeme v zajímavé době). Směs Frankovka, Pinot Noir, Zweigelt a Dornfelder z výrazně redukované sklizně někam k půl kilogramu na keři, půlroční macerace slupek a následně po lisování zrání čtyři roky v dubových sudech. Velmi, velmi temná neprůhledná barva. V aromatice hodně výrazné, koncentrované, temně lesně ovocné, trochu naoxidované, s linkou kořenitosti, balsamikovými tóny a dřevem, zajímavé. V chuti svíravé, s intenzivními tříslovinami a kupou kyseliny, koncentrované, dlouhé. Trochu připomíná od Nestarce Frankovku Antika 2011, ale v ještě trochu ulítlejší podobě. Je to efektní a zajímavé víno, ale takovým hrubým způsobem, který mne zas tolik nebere. I vzhledem k názvu mi to evokuje šílence se sekerou v lese, který masakruje pocestné a zahrabává je v borůvčí :-) A já mám raději… něžnější přístup :o)

Ochutnal jsme dva Ryzlinky vlašské z viniční tratě Pod Pálavou (výsadby z roku 1986, od roku 2013 obhospodařováváno v bio a v ročníku obou vín v přechodném režimu pro certifikaci) vinařství NEPRAŠ & Co. Oba jsou zatříděny jako víno kabinetní s alkoholem okolo jedenácti a půl, pokud máte z Pálavy rádi takové ty hutnější koncentrované styly, tak zde dostáváte úplně jiný. Ročník 2013, vůbec první z vinařství, je ve vůni již znatelně nazrálý, s tóny sušených květin, kořenitostí a mineralitou. Suché, trochu tenčí v chuti s výraznou kyselinou, minerální. Ročník 2014, školený ve velkém 2500l sudu, má mnoho společných znaků, ale je čerstvější, květinovo-minerální, s lehce krémovým dojmem, s výraznou kyselinou ale lehounce zakulacený, se slušnou délkou a minerálním dozvukem. Lehčí, sympatický styl, dobře pitelné a zajímavé víno. Líbí více než třináctka a docela dost.

Jedním z mých aktuálních moravských favoritů je Chardonnay 2013 z vinařství Jaroslav Osička. Doma jsem teď otevíral březnové „předlahvování“ byť finálního vína, ale to co je běžně v prodeji není o moc odlišné. Víno je ve flašce s nějakými těmi kaly a jednotlivé části lahve se dost liší (+ je projev dost odlišný pokud kaly zamícháte nebo necháte usadit a opatrně zdekantujete, třeba). Je to víno výraznější nazlátlé barvy, lehce opalizující. S poměrně výraznou, šťavnatou aromatikou, ve které se snoubí zralé malvice, dotyk citrusů, krémovost, trochu dřeva, něco minerality… je to mladé, energické, vrstevnaté a těším se na další vývoj! V chuti suché, šťavnaté, s výraznou kyselinou, ovocnost kopíruje vůni, lehká krémovost, výtečná struktura a délka. Tohle je seriózní parádní víno, které se nemusí stydět před světovou konkurencí. A tím nemyslím vágní kategorii „naturální vína“, ale skvělé šardonky obecně.