Veltlín, Riesling a Sauvignon z Moravy a okolních zemí

Minulý týden jsem se účastnil degustace nazvané Souboj titánů ve vinném baru VinVin, speciálce na vína z VOC Znojmo s doplňkovým sortimentem z dalších, nejen domácích, regionů. Michal Šetka zde výborně vedl slepou degustaci tří odrůd – Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a Sauvignon blanc. Vždy set čtyř až pěti vín stejné odrůdy ale předem známých různých míst původu. Po prochutnání všech vzorků a marné snaze je správně zařadit jsem na Instagram hodil fotku s tímto komentářem: „Slepá degustace může být… ponižující. Můj dnešní večerní výkon byl tragédie antických rozměrů. Chutnat naslepo vás naučí pokoře před samolibou představou, že si přeci Moselu snadno poznáte a Rakousko od Moravy taky není problém odlišit. Ne, nejsem MS ani MW ani jiná zkratka. Už se ani necítím tak trapně, po těch letech monumentálních degustačních selhání. Každopádně Ingrid Groiss je SKVĚLÁ, VOC Ryzlink od Špalka bude velmi brzy víno hodné pozornosti i náročných konzumentů, Sauvignon Kravák od Piálek & Jäger bych taky s chutí pil.“

Ano, příliš se mi nedařilo. Ono v zásadě, při setu čtyř vín, stačí špatně zařadit jedno. A série „logických úvah“ vás pak žene do neodvratné záhuby :-) Ale co už. Každopádně na ochutnávce bylo několik moc fajn vín. Rozhodně Ingrid Groiss a její základní Grüner Veltliner Weinviertel DAC 2015. Vinařka označovaná za stoupající hvězdu, píše se o ní čím dál více, momentálně s vinicemi v přechodném období na bio. Důraznější vůně, ovocnější projev, dotyk krémovosti a žlutého ovoce, kouřový tón, mineralita, pepřová linka. Suché, čisté, ovocné, středně plní, šťavnaté, lehce minerální, čistě udělané, energické, krásně pitelné, vyvážené. Hodně pěkné. Zde bylo jádro pudla, protože do oblasti Weinviertel jsem poslal Waldberg Vrbovec Veltlínské zelené VOC 2015 (světlejší v barvě, svěží vůně, trochu zelenější, lehce do sauvignonova, suché, šťavnaté, čisté, lehčí až středně plné, technicky velmi pěkné, nekomplikované pití). Ze srovnávačky Domäne Wachau Grüner Veltliner Terrassen 2015 mi vyšla lépe a vyváženěji kategorie Federspiel, sympatické trochu důraznější efektní víno, Smaragd byl hodně nabušený ale zároveň nepřipravený k pití.

Z ryzlinků mne překvapilo, jak hodně lahvově zrale medově působil alsaský Bestheim Riesling Grand Cru Schlossberg 2015, podobný projev bych čekal až po pár letech. Ryzlink rýnský VOC 2015 z Vinařství Špalek (Kraví hora, vinohrady již oficiálně bio certifikované) naopak působil ještě dost mladistvě a kvasnicově divočeji, potřebuje čas. Důraznější, citrusové, meruňkové a lehounce medové, docela plné, koncentrované s lehkým zbytkovým cukrem ale výbornou kyselinou, mladé, delší, s lehounkou ale nerušivou zemito-horčinkovou linkou v závěru. Docela by mne zajímalo za rok. Jeden vzorek byl i z Čech, Žernosecké vinařství a jejich Ryzlink rýnský 2015 pozdní sběr z Velké Vendule. Mladistvé, spíše květinové s trochou meruněk, lehce zemité, čisté suché v chuti, fajn kyselina a dobrá délka, slušně udělané. Schiefer Riesling 2014 moselského producenta Van Volxem byl mladistvě divoký, zaprděný, kozí sýr. Slušná koncentrace, mladičké, suché, čisté, šťavnaté, minerální, mix žluté ovocnosti, slušná délka, ale hodně sevřené. Ale zaujalo mne Domäne Wachau a jejich Riesling Federspiel Weisskirchen 2015. Mladistvé, fresh, minerální, meruňky a broskvě a zároveň květinová linka. Suché, šťavnaté, výborně strukturované, kyseliny, kamenitá mineralita, dobrá délka, potenciál zrání. Sice je to obludně velký producent, ale umí. A ty jejich staré veltlínové brandy! :-)

No a poslední set byla odrůda Sauvignon blanc. Světlejší, krásně čerstvý, aromatický, bez, angrešt, docela efektní, suchý, šťavnatý, s velmi pěknou kyselinou, slušně dlouhý a velmi dobře pitelný byl Sauvignon VOC 2015 vinařství Waldberg Vrbovec. Erich & Walter Polz Sauvignon Blanc Steirische Klassik 2015 měl o něco divočejší složitější vůni, takovou až „gulášově podivnou“, v chuti suché, mladistvé, svěží, živé, krásná kyselina a koncentrace. Ale chtělo by to pořádně odvětrat a nechat rozdýchat. Piálek & Jäger Sauvignon Kravák 2015 je na úvod také trochu zaprděně divočejší a chce vzduch, později mladistvé, svěží, lehce zemité, těžší květiny, rybízová ovocnost, suché, moc pěkná kyselina a stavba, slušně dlouhé, seriózní zajímavé víno. Taky ale potřebuje čas. Vinařství Hort a jeho „archivní“ Sauvignon VOC 2013 bylo jediné víno z degustace, které jsem neměl chuť pít a odlil. Medové ve vůni i chuti, toastové, už přezrálé, v chuti trocha cukru a takové divně polorozpadlé a celkově nezábavné a neharmonické.