Beaujolais Nouveau 2016

Neodolal jsem a pořídil a otevřel pár lahví letošního mladého Beaujolais. I přes komplikovanější start ročníku, byť přeci jen nic tak dramatického jako série katastrof v  srdci Burgundska a Chablis, bylo nakonec počasí v průběhu roku dost fajn. Sklizeň sice o něco později než obvykle, kvalitu si ovšem vinaři pochvalují. Těžko soudit z těch pár mlaďochů, raději se soudem počkám 2-3 roky na nějaký pořádný Morgon či Moulin-á-Vent :-) Projeli jsme doma pět různých vín, popíjeli je od středeční noci a v průběhu čtvrtka, k různým jídlům i bez nich. A jednoduchou hodnotící stupnicí „co se vypije nejdřív“ je vítěz ochutnávky naprosto jasný. A dostavilo se i jedno obrovské zklamání.

Domaine Lathuilière-Gravallon Beaujolais-Villages 2016 se na vinětě chybí tím, že bylo minimálně sířeno, jen trošku při lahvování. Což mi, u vína na okamžité vypití, přijde jako celkem logický a normální přístup :-) Barva do fialové, nic hutného. Čerstvá, lehounce zemitě divočejší vůně, dotyk vánočního koření, klasická trochu vlezlejší ovocnost. Spíše lehčí v chuti, mladičké, trochu svíravé, šťavnaté, zemitá linka v závěru. V pohodě.

Domaine de Thulon Beaujolais-Villages Nouveau 2016 výrazná fialová barva. Sladší, poměrně dost navoněné, docela efektní, banánek v čokoládě, čisťounké. Suché, šťavnaté, čisté, fajn kyseliny, vyvážené, dobře postavené a pitelné. Takové „klasické“ techno nouveau, po pravdě, byť v rámci stylu nadprůměrné.

Domaine Richard Rottiers Beaujolais Villages Nouveau 2016 bylo víno, na které jsem se těšil vůbec nejvíc, mlaďoch od stoupající hvězdy Moulin à Vent, vinaře co jinak dělá spíše seriózní bio(dynamická) červená za sterých keřů vyžadující zrání v lahvi, opravdu pěkná. Tmavá fialová barva. Hodně divoké aroma, tmavé ovoce, dotyk živočišnosti, bakelit, těkavka, ukázkový odlakovač. Suché, lehká perlička, živočišnost, myšina v dochuti, rozházené a vyloženě nepříjemné. Nechápu. Takhle vypadají některá zprzněná nečistá naturální červená, která dělají těm ostatním špatné jméno. A to fakt není Rottiersův styl. Nerozumím. Dal jsem tomu šanci, dal vínu vzduch, nechal nalité ve sklence dýchat i několik hodin. Ale ne, víno na výlevku. A obrovské zklamání.

Martine & Pierre-Marie Chermette (Domaine du Vissoux) Beaujolais „Les Griottes“ Primeur 2016. Tmavá fialová barva, trošku hutnější než ostatní vzorky. Mladé, výrazné, trochu „zeleninové“ na úvod a vyloženě vyžadující odvětrání. Postupně šťavnatě ovocné, trpce peckovinové, vápenitá mineralita, moc fajn. Suché, živé, lehce perlička, ovocné, fajn kyselina, vyváženost, pitelnost, přirozeně sympaticky fajn. A následně i jejich Beaujolais Cuvée vieilles vignes Primeur 2016. Tmavá trochu hutnější fialová barva. V projevu podobné jako Les Griottes, jen o něco koncentrovanější, tmavší ovocnost, pocitově dotyk dřeva. Opět mnohem lepší po rozdýchání. Suché, středně plné, pěkně postavené, fajn ovocnost, uhlazenější tříslo, slušně dlouhé, serióznější víno ve své úvodní fázi vývoje. Sice na to není určeno, ale ze zkušenosti vím, že v pohodě drží v lahvi měsíce i roky a dokonce se pozitivně vyvíjí :-) Asi tušíte, že právě tohle padlo jako první, s Les Griottes v závěsu.