Ceny vína se proměňují výrazně v čase, někdy je módní to a jindy ono, již dříve jsem odkazoval na fajn tematický článek nebo uveřejňoval staré ceníky. A teď narazil na další moc pěkný z USA z roku 1918. Rozdíl v ceně Beaujolais Moulin-a-Vent, flašky amontillado sherry, Pommardu, Beaune 1er Cru či třeba Château Cheval-Blanc, Giscours nebo Pontet-Canet minimální, ale ryzlink z Mosely dražší než Chambertin či Richebourg. Flaška Krugu stála téměř stejně jako základní Moet, Ruinart (dnes všichni tři pod LVMH), Pol Roger či Bollinger. Ale Champagne bylo obecně hodně drahé, na podobné úrovni se již tenkrát pohybovalo také Romanée-Conti. Rozdíl mezi ním a lahví Moetu činil pouze… třeba poloviční láhev vyloženě levného Cos d’Estournel :-D Pro představuju „kupní síla“ jednoho dolaru v roce 1918 ve srovnání s dneškem je zhruba šestnáctinásobná. Takže Cheval Blanc za $1.50 tenkrát odpovídá $24 dnes. A to bych si dal říct! Jenže třeba už u toho Moetu to tak zábavné není, z $5.50 se stane $88 a za to máte lahve klidně dvě :-)
V USA zůstaneme. King Estate Winery se stala největším biodynamickým vinařstvím na jejich území, mají nově takto certifikováno komplet 418 hektarů. Jo a Wine Spectator vyhlašuje každoročních Top 100 vín, teď postupně odhalují nejlepší desítku. Čekejte obvyklé podezřelé, alespoň v rámci jejich žebříčků :-)
Evropští vinaři nejsou nadšeni snahou Skotska nastavit minimální cenu pět liber za flašku vína, tedy pokud má alkohol 13.5 % a více. Tohle píšu se sklenkou německého kabinetu s 9.5 volty, ale včera jsem měl Valtellinu s 15.5, té už by se to dotklo. Nebo vlastně ne, stejně by stála o dost více než povinné minimum. Obecně mi podobný předpis přijde poněkud nefér, ale takových je víc, že jo. Rozhodně mám, pokud se tedy bavíme o nějakém boji proti alkoholismu, větší pochopení třeba pro zákaz akcí 2+1 zdarma, než vnucování konkrétní cenové politiky.
Při nedávném zemětřesení na Novém Zélandu byla v menší či větší míře poškozena zhruba pětina skladovacích kapacit na víno v oblasti Marlborough, především tanků, a úplně ztraceno okolo čtyř milionů litrů hotového vína. Ale ročník 2016 byl povedený a výnosem téměř rekordní, takže pít bude co :-)
Družstvo
jede do Vídně! Že spolupracujeme na párty Working from Nine to Wine v předvečer festivalu naturálních vín Label Grand Karakterre už jsem tu snad i psal. Čím se chystáme hosty, mix rakouských vinných nadšenců a vinařů i vínomilců z různých koutů světa, obšťastnit? Pojede s námi Ondra Kopička aka Winepunk, nejen v lahvované podobě ale i osobně. Bere Pynot Pyčo! 2014 a Pynot Perlí Pyčo 2014, stejná surovina (hrozny od české vesnice Ovčáry u Slaného) v různém zpracování a výsledné podobě. Komu by bublání nestačilo, tak dostane Riesling Pét-Nat 2015 Petra Marady. Kvevri zrovna tam nikomu jako něco výjimečného nepřijde, ale snad se jim bude líbit směska Národní park 2015 z Dobré Vinice. A nebo jejich „serióznější“ Pinot Gris parádního a už docela historického ročníku 2004. Zastoupení bude mít Krásna Hora se Sauvignon Blanc 2015 Barrel Selection a Pinot Noir 2015, oboje bezva pití. Vůbec pinotu vezeme dost, však tu má velkou tradici, další na seznamu je Radek Osička a Pinot Noir 2015 bez síry a v lahvích magnum. Jo a taky jim nalejeme Milana Nestarce a jeho Killer-Thurgau 2015, tak trošku jiný pohled na profláklou milerku. A od Nestarce tam bude ještě pár dalších lahví, které zařadil rakouský pořadatel, Milan je tam očividně oblíben. A bude pít s námi a vína si představí osobně, o něco míň práce, to se hodí. I s víny dorazí taky Christoph Hoch, Johannes Zillinger, Michael Gindl, Franz Weninger, Primož Lavrenčič z Burja Estate, Slobodné Vinárstvo – Majer Zemianske Sady a taky… a ještě… prostě to vypadá na fajn večer. Vyražte směr adventní Vídeň, v pátek i sobotu tam rozhodně bude co pít! Příště Družstvo zase na území ČR, nebojte…
