Začali jsme družstvem Vignerons de Caractère a jejich ChdP Roque Colombe. Zhruba 60 % Grenache a přibližně 20 % Syrah a Mourvèdre, rok a půl ve starých sudech. Ročník 2012 nijak tmavá granátová barva. Čistá, výrazná sladší červená ovocnost, mladě čerstvé, dotyk koření a kůže. Suché, čisté, výraznější, alkoholově teplejší (a takové decentně lehce koňako-likérové) v chuti, mladé, sladkost ovoce, čistě udělané, přímé, s fajn délkou. Nijak výrazné třísloviny, relativní měkkost a přístupnost. Proč ne. Ročník 2011 znatelně vyzrálejší v aromatice, třešně, zralé červené a tmavší ovoce, jemně sladší „vánoční“ kořenitost a marmeládovost. Suché, plné, jasný výraznější alkohol ale dobře zakomponován a celek vyvážený, uhlazenější, docela dlouhé, sladce ovocné, dost slušné víno. Bavilo více než loni.
Z Domaine Arnesque nový ročník nebyl k dispozici a tak jsme si dali opáčko Châteauneuf du Pape 2011. Starší výsadby, 80 % Grenache a po 10 % Syrah a Mourvèdre. Tmavší granátová barva. Výrazná efektní sladší vůně, zralé červené ovoce, přezrálá třešeň, jahoda, mírně džemové a trochu koření. Suché, plnější, ovocné, výrazné a poměrně efektní, teplejší díky alkoholu, již se uhlazující třísloviny, fajn kyseliny, pěkně udělaný „crowd pleaser“. Takové to červené, co si docela užiju a návštěvy vyloženě nadchne :-)
Z Domaine Fontavin jsme pili ChdP hned ve třech různých ročnících. Typicky je to 85 % Grenache a 15 % Syrahu z bio produkce, mix tří znatelně odlišných terroir. Ročník Trilogies 2012 tmavší ale nijak hutná granátová barva. Mladá, výraznější vůně, jasně znát vyšší alkohol, tmavý ovocný džem s badyánem. Suché, čisté, dobře postavené, s výraznějšími tříslovinami, dobrá délka, důraznější, plnější, silné a takové docela nevycválané, potřebuje se usadit. Ročník Cuvée Tradition 2011 výrazně zralejší vůně s oxidativním štychem, divočejší a lehce živočišná, pěkná spíše tmavší ovocnost, kořenitá linka. Suché, poměrně plné, ale fajn výraznější kyseliny a šťavnatost, alkoholu zase dost ale neruší, měkčí třísloviny, slušně plné a dobrá délka, hezky postavené, tradiční. Chuť mne možná oslovila více než vůně. Cuvée Tradition 2009 velmi pěkná seriózní vůně, trochu jemnější (a urputné míchání sklenkou ji zbytečně ničilo, nechat v klidu se ukázala být vhodnější), tmavší ovocnost, kůže, kořenitost, teplo a vyšší alkohol nerušivě znát. Suché, čisté, šťavnaté, takový trochu burgundský „zpocený“ štych, překvapivě docela slušné třísloviny a svíravost, fajn délka. Hodně se měnilo a rozvíjelo ve sklence, otevíralo do různých likérových odboček, maggi kostek a jiných zábavností. S tím bych si asi uměl doma hrát :-)
A přesunujeme se k Domaine Jean Marie Royer, na úvod zemský Petit Roy 2013. Přesněji 13ème année, hrozny jsou mimo apelaci ChdP a sice by mohlo jít o Côtes du Rhône, ale vinař deklasuje do základního Vin de France. To sice umožňuje uvádět ročník, ale dřívější Vin de Table toto nedovolovalo a vinaři řešili (pokud vůbec) různými pořadníky jako zde, výraznými čísly šarží a podobně. V čemž Royer očividně pokračuje. Mimochodem Vin de Table nesmělo na vinětě obsahovat ani město kde sídlí vinařství, aby nesvádělo k zařazení vína do konkrétní oblasti původu, ale jen poštovní kód :-) Každopádně Petit Roy je typicky 75 – 85 % Grenache a zbytek Syrah a Mourvèdre. Fajn granátová barva. Ovocnost na pomezí červené a tmavší, docela zralé, jemně zemité. Suché v chuti, fajn kyseliny a dobrá stavba, pěkná čistá ovocnost, slušně dlouhé. Dost solidní Côtes du Rhône. ChdP Cuvée Prestige je už ruční sběr z nejlepších vinic starých keřů, z 90 % Grenache a po 5 % Syrah a Mourvèdre. Vinař jede na maximální vyzrálost hroznů a je to dost znát. Ročník 2010 má granátovou a nijak hlubokou bravu. Vůně je velmi efektní, sladší, bohatá a koncentrovaná. Černé třešně, lehce koření, fajn. Opulentnější, suché, plné, sladce ovocné koncentrovaní v chuti, poměrně dlouhé, až lehce likérově alkoholické. Fajn tříslo, kořenitost, lehce oxidativní štych. Vrstevnaté, zajímavé pití. Ročník 2008 granátová barva, již nazrávající ale stále překvapivě čerstvá vůně. Trochu oxidativní štych, trochu likérové, mírně maggi kostka, kořenitost, až postupně ovocnost do černých třešní. Suché, plné, silné, koncentrované, sladkost ovoce a alkoholu, delší, teplé, s hořkou čokoládou v dochuti. Velmi slušné.
A závěr patřil Françoise Roumieux, současnou předsedkyni sdružení vinařek na Rhôně, a její Vignobles Mayard. Nejprve Côtes du Rhône Cuvée Confidence 2015, směs 65 % Grenache a 35 % Syrahu a školena snad úplně normálně, ale tím projevem bych si spíš tipnul na karbonickou maceraci. Sladké mladé aroma, až taková ta fialová mladistvá beaujolais ovocnost. Suché, fajn kyseliny, měkčí spíš málo výrazné třísloviny, čisté, šťavnaté, přímočaré. Možná prostě mělo jen trochu problém tím, mezi jakými víno přišlo na řadu. Domaine du Père Pape ChdP je z 80 % Grenache z jediné starší vinice a k tomu 20 % odrůd Syrah, Cinsault a Mourvèdre. Ročník 2011 ve vůni velmi koncentrované, sladce ovocné, výrazné. Expresivní ovocnost dominuje i plné suché chuti, víno je hodně výrazné, docela dost tříslovin, fajn délka. Až líbivě efektní. Ročník 2006 opět dost výrazná vůně, zralejší a zase dost efektní, stále dost ovocná, ale i lehce živočišná, trochu bylinková a sušeně květinová, znatelnější dřevo, pikantnější masitější tóny. Suché, dobré kyseliny, stále dost znatelné třísloviny, krásně postavené, seriózní, bohatší, klasické, delší, velmi pěkné. Fakt by mne dost zajímalo, zda se jedenáctka někdy posune do takhle pěkné podoby.
