Před dvěma týdny uspořádal dovozce AdVivum ochutnávku několika burgundských novinek v jejich sortimentu. Burgundska je málo (a ročník 2016 tomu, obzvláště v některých místech, fakt nepřidal) a je drahé, současný sortiment prostě je třeba doplnit dalšími producenty, aby bylo vůbec co prodávat a za ještě rozumné peníze. Protože, přiznejme si to dobrovolně, jejich superhvězda Leroy není zrovna… snadno dostupné pití :-) Již nějakou dobu nabízejí výtečná vína od Benjamina Leroux, hodně slušné kousky najdete v nabídce Domaines Devillard, na Chablis od Christiana Moreau jsem ujel opakovaně a jedna z jejich relativních novinek, vína z domény Guilhem & Jean-Hugues Goisot, jsou báječná. Mám moc rád i Domaine du Vissoux, ale to už je Beaujolais. Ale je třeba hledat dál a obracet se k producentům, u kterých letí kvalita nahoru a lze si ještě lze zajistit alokace, než je objeví všichni ostatní :-) K jejich výběru a vkusu mám důvěru, takže jsem na ochutnávku dalších tří jmen vyrazil s velkým očekáváním. Na programu byla Domaine Pattes Loup (Chablis), Domaine Jean Marc Bouley (Volnay a Pommard) a Domaine Bachelet-Monnot (Puligny-Montrachet, Maranges, Santenay). Rozhodně jsem investice nelitoval.
Thomas Pico z Domaine Pattes Loup (což i jméno jednoho lieu-dit na kterém pracují), sídlící v Courgis na okraji Chablis, začal se svým vlastním vinařstvím mezi lety 2005 a 2006, od začátku hezky v organickém režimu. Stále ale pracoval i v rodinném vinařství u otce, kterého přesvědčil k organice také. Postupně pronajímal a různě od příbuzných získával další a další vinice, nyní má přes deset hektarů a brzy přibude dalších pět od otce. Pracuje s vesnickou apelací a 1er Cru Vaillons, Butteaux, Beauregard a Côte de Jouan. Na Chablis to má docela netradiční vinětu a i školení vín není úplně typické. Typicky delší élevage, vína leží dlouhodobě na kalech, pracuje krom nerezu i se dřevem ale také s betonovými vajíčky, síří málo a až při lahvování. Chablis village 2014 Vent d'Ange (andělský vítr, ale slovní hříčka „vinobraní“) je ze tří různých poloh a starších výsadeb u Courgis, školeno ze třetiny v nerezu a ze dvou ve vajíčkách. Mírně nazlátlá tmavší barva. Jemnější fajn aroma, lehce citrusové, trochu žluté ovoce, decentní kouřovost a mineralita. Suché, čisté, pěkná kyselina, středně plné, uhlazenější a vyvážené, dobrá délka. Je to zvláštní kombinace vína docela širokého, žádné přímočaré pití, a zároveň jemnější a „tišší“ styl. Fajn pití, byť mi osobně vyhovuje trochu říznější podoba Chablis. Chablis 1er Cru Butteaux 2014 (především parcela Milieu de Butteaux) je teplejší a dříve dozrávající poloha, víno komplet kvasí v 300 až 600l sudech. Výraznější, nazlátlá barva. Expresivnější aroma, citrusové tóny, elegantně krémové, nevlezle byť docela výrazně dřevo, minerální linka, žluté ovoce. Suché, středně plné, krásně vyvážené, bezva zakomponované dřevo, žlutá ovocnost, krémovost, parádní kyselina, minerální linka. Seriózní elegantní kousek.
Thomas Bouley z Domaine Jean-Marc & Thomas Bouley (sídlící ve Volnay) pracoval v rodinném vinařství s otcem od roku 2002 a v roce 2012 plně převzal zodpovědnost. Mají zhruba 9 ha vinic na několika desítkách parcel (s možností dělat 10+ apelací), krom trochy Aligoté u Meursaultu vše Pinot Noir. Vinařství jede bez herbicidů a chemických hnojiv. Volnay Clos de La Cave 2014 je vinice přímo nad domem, strmější, výše položena, později dozrávající. Do vína jde 40 procent celých hroznů z nejstarších keřů. Nádherná, červeně peckovinová aromatika, čerstvá ovocná, lehce uzené a důraznější, znát dřevo, višňovkovo-čokoládový bonbón. Suché, čisté, svěže ovocné, lehce svíravé, jemnější ale důrazné, fajn délka, harmonie, již nyní přístupné ale s potenciálem pěkně zrát. Mňam.
Pommard 2014 (parcela Vaumuriens, chladnější údolí nad Pommardem na straně k Volnay) železitá, krvavější a trochu zemitější vůně, tmavší ovocnost, rustikálnější projev. Svíravé v chuti, tvrdší, suché, drsnější, dost třísla, mladé, hezky strukturované ale neotesané, potenciál to má ale teď dost nepřístupné. To Pommard 1er Cru Rugiens 2014 se v přímém srovnání tolik nebránil :-) Lehce tmavší barva i projev peckovinové ovocnosti, krásná čerstvá a výrazná ovocná vůně. Suché, šťavnaté, svíravé, mladistvé, energické a potenciálně skvělé, důraznější v chuti, dost tříslovin, strukturované, delší víno. Rozhodně potřebuje čas aby se plně ukázalo, ale už teď zaujme.
Marc & Alex Bacheletovi z Domaine Bachelet-Monnot rozjeli vlastní doménu, po studiích v Burgundsku a zkušebních pobytech ve vinařství ve Francii i třeba v Austrálii, v roce 2005. A to díky vinicím od otce a dalšími od strýčka Monnota. Mají zhruba 20 hektarů vlastních nebo v dlouhodobém pronájmu, půl napůl červené a bílé, jedou v organice ale nejsou certifikováni a nechávají si prostor zasáhnout „natvrdo“, kdyby jim to přišlo úplně nevyhnutelné. Mají to štěstí, že vlastní i některé slavnější polohy, včetně kousíčku legendárního Grand Cru Bâtard-Montrachet. Bílá jedou v 350l sudech (vůbec je teď vidět, i v těchto supertradičních regionech, příklon k větším sudům) z asi 15 % nových. Maranges 1er cru „La Fussière“ 2014 citronová barva, pěkná citrusová a výrazně kouřová vůně, lehce zaprděné a potřebuje čas a vzduch, minerální. Suché, energické, parádní kyseliny a šťavnatost, jistá pikantnost, fajn délka, přísnější ale pěkně vyvážené, minerální, výborné klasické bílé burgundské. Puligny Montrachet 2014 je ze čtyř parcel starých keřů – Les Corvées, Les Meix, Les Houillères, Les Noyers Bret. Citronová lehce nazlátlá barva. Krásně čerstvá, energická, minerální vůně. Jemně kouřová, decentní krémovost, mladičké, výtečné. Suché, perfektní výraznější kyseliny, živost a energie a zároveň jemnost a elegance, poměrně dlouhé, spíše štíhlejší, krásně udělané víno. Mňam. Maranges 1er cru „Clos de la Boutière“ 2014 je ze starších keřů z polohy poblíž hranice se Santenay. Příjemná, výraznější ovocná vůně, mladičká „fialovější“, jemně kořenitá, trochu sevřená, s postupem času a vzduchem čím dál efektnější červeně peckovinová. Mladé, svíravé, šťavnaté s bezva kyselinami, dobrá struktura a délka, mladičké, osvěžující (a úplně skvělé s paštikou co tam byla k dispozici), určitě chce čas ale zábavné už teď.
Pro mne byla největší objev právě Domaine Bachelet-Monnot a jejich bílá, kde jsem neodolal a pár lahví (včetně údajně výborného ale zde nechutnaného základu) rovnou objednal. Od Thomase Bouley by mne určitě zajímala další Volnay, snad bude někdy příležitost. Thomas Pico je také fajn (a co jsem tak poslouchal, tak pro některé účastníky byl „vítězem“ právě on), ale přeci jen ten dojem z bratrů Bacheletových byl silnější :-)
