Whisky původně vznikla v Likérce Dolany (resp. v bývalém pivovaru a pak též pálenici v Těšeticích u Olomouce), kde se začalo s přípravou již v roce 1969. Ale lahvována byla samozřejmě v úplně jiné podobě a mnohem dříve, typicky po třech letech. Po krachu podniku značku, zásoby a postup výroby zakoupil vizovický Rudolf Jelínek. Ten v produkci pokračuje a nabízí míchanou tříletou (s klidem můžete vynechat) a single malt dvanáctiletou (znatelně lepší) jako jakési odkazy k původní značce a zásobám a k tomu osmiletou již stoprocentně ve vlastní režii (do budoucna snad i ve variantě s výrazně nakouřeným sladem, pracují na žitné variantě a tak). A pak také samostatná single malt lahvování špičky původních zásob – ročníky 1992 a 1995. O něco úspěšnější dvaadevadesátý ročník dnes můžete sehnat ve čtyřech různých variantách – směs více sudů naředěná na již zmíněných 49.2 %, vybraný sud v plné síle, speciální lahvování jednoho sudu pro bar Black Stuff v Olomouci a pak varianty půl roku doškolené v sudech buď předtím tři roky obývaným jablečnou pálenkou nebo sudu, který byl dvacet let okupován „family reserve“ slivovicí. Chutnal jsem sudovou sílu 92 a 95 a přišlo mi to jako dost nadprůměrná whisky na kterou můžeme být pyšní. Ale nakonec si udělal radost lahví Gold Cock 1992 Slivovitz Finish (destilováno 6/1992, lahvováno 7/2016). Původně jsem ji zamýšlel jako vánoční dárek pro manželku, moc lepších spojení než její milovaná whisky a stejně zásadní slivovice není. Ale v předsváteční atmosféře při balení dárků jsem se rozhodl, že nazrál čas a pod stromeček čekat nebudu :-)
Láhev, ve fajn kartonové krabici, vypadá opravdu moc pěkně. A jsou na ni všechny ty důležité nápisy, co vždycky rozbuší srdce u dobré skotské… single malt, single cask bottling, cask strenght (59.5 %), non coloured, non chill filtered… :-) Taky ručně napsané číslo lahve 278 z celkových 348. Původ v „The Moravian Countryside“. Vůbec česky prakticky nic, krom slov složení (vtipně a jednoduše: whisky) a výrobce, cílová skupina whisky nadšenců a lepších barů je zřejmá. Moc pěkná tmavší zlatohnědá barva. Poměrně dost výrazná vůně, sladší, ušlechtilé dřevo, tabák, výrazná švestková ovocnost, sušená a na whisky flambovaná, dost znát vysoký alkohol. Silné, ohnivé, teplé, explozivní v chuti, sladce ovocné, velmi dlouhé se švestkovým a peckově dřevěným dozníváním. Hodně tomu svědčí naředění, které vše uhladí, zjemní, ještě zvýrazní ovocnost. Moc pěkný kousek, opravdu, a seriózní výtečný destilát. Mám s ním jen jeden docela velký problém… „slivovitz finish“ je na mne snad až příliš intenzivní, ten projev staré slivovice ze sudu až nečekaně výrazně strhává pozornost na sebe. Pro někoho to bude nejspíš zajímavější a komplexnější pití než běžné lahvování jen z vypáleného dubu (hlavně pro cizince, který manželka neordinuje švestkovou pálenku na jakékoliv škrábání v krku a nedezinfikuje jím všechna zranění jako ta moje, pro které půjde o nezvyklý a překvapivý aromatický i chuťový projev co nejspíše nadchne), já si po pravdě raději dám „čistou“ variantu a jindy samostatně dobrou slivovici :-) Každopádně gratuluji k výsledku a doufám, že i úplně vlastní produkce od Jelínka bude za dalších deset či patnáct let podobně dobrá.
P.S. Whisky jsem, včetně možnosti výběru čísla lahve, kupoval za 1299 Kč zde. Teď koukám, že už je skoro vyprodána a cena stoupla na 2999 Kč. A to už je... opravdu hodně.
