Dnešním zápiskem tak trochu navazuji na závěr včerejšího. Opět se jedná o láhev, která u nás asi není dostupná. Z odrůdy, co tu rozhodně zatím nedosahuje velké popularity. Berte to jako další novoroční inspiraci a postrčení k troše experimentace a objevování. Ryzlink a Pinot Noir jsou samozřejmě nejvíc, na tom se nic nemění, ale sem tam je dobré zkusit i něco dalšího ;-) Takže dnes to bude Assyrtiko! Odrůda, o které jsem se krátce zmiňoval už dříve, a která nyní ve světě docela letí. Konkrétně zabrousíme do mladého nijak velkého vinařství Hatzidakis (web, Haridimos Hatzidakis pracoval jako sklepmistr známého velkého producenta Boutari, ale ve vlastním podniku to pojal trochu jinak) z ostrova Santorini, k lahvi Assyrtiko de Mylos Vieilles Vignes 2015. Pochází ze stoletých pravokořenných výsadeb jediné vinice, opečovávané organicky a bez umělého zavlažování, vlhký vítr od moře musí stačit. Réva je vedena nízko u země ve zvláštním tvaru „ptačího hnízda“. Ručně sbírané a vytříděné hodně vyzrálé hrozny asi půl dne macerují, kvašení spontánní za kontrolované teploty, zrání osm měsíců na kalech v nerezu, lahvováno bez filtrace.
Pěkná výraznější žlutá barva. Vůně je jasně a zřetelně vulkanická, nedaří se mi úplně přesně popsat čím to je, ale ten základní dojem tam prostě je. Není příliš ovocná, spíše jemnější dotyky připomínající snad citrusy a citrusové květy, ale výrazně minerální a evokující až slanost, vlhce kamenná. V chuti poměrně plné a koncentrované, byť tedy 14.5 % alkoholu bych asi netipoval, minerální, precizní, lehce krémově zakulacené ale s výraznou parádní citrusovou kyselinou. Pevné, slušně dlouhé, krásně vyvážené, charakterní zajímavé bílé. Již nyní poskytuje skvělý zážitek, ale bude hezky zrát několik let. Určitě bych si dal říct i další lahví. Jen tedy cena už se pohybuje v přepočtu někde okolo tisícovky. Au!
