Jsem celkem pravidelným konzumentem nealkoholických piv, mám je rád obzvláště na osvěžení po delším běhu, ale vlastně i jen tak. Našel jsem si pár takových, které považuji za svébytný produkt a nejen náhražku piva alkoholického, dokonce mi i docela chutnají. Pokud jde o nealko vína, tak těm jsem naopak na chuť nepřišel, respektive nenašel důvody proč je pít. V posledních letech jsem ochutnal hned několik smysluplných kousků (kupříkladu domácí Revine od Michlovského je praktickou ukázkou, jak se kvalita nealko vína posunula kupředu, a směle se může postavit světové konkurenci), jen pro ně neměl příliš využití. Ale u jiných důvod pro nákup samozřejmě existuje a tuplem to platí pro nealkoholická vína šumivá. Různé zásadní oslavy, na kterých někdo nemůže pít a přitom součástí by měl být slavností přípitek, kupříkladu. Všelijaké „zdravé“ restaurace a podobná místa. Nejen na tuhle skupinu cílí nová značka, pod kterou se trochu nečekaně podepsal jeden slavný odborník na Champagne a v rodném Švédsku až trochu celebrita (kdysi jsem s ním dělal docela dlouhý rozhovor pro přílohu Hospodářských novin Proč ne?!). Dnes tedy se sklenkou Richard Juhlin Cuvée Premium Sparkling Blanc de Blancs. Vypadá to jako šampaňské, ale… není :-)
Vína vyrábí švédská firma MRG Wines AB z hroznů francouzského původu, konkrétně je zdrojem Languedoc. Momentálně nabízejí čisté Chardonnay, růžové ze směsi Chardonnay a Pinot Noir a také „prestižní cuvée“ nazvané Jubilee, opět čisté Chardonnay ale s krátkým školením v dubových sudech. Není to pro nealko unikát, ale hodně neobvykle ano. Víno má vždy klasickou ambaláž kvalitních sektů, včetně korku a agrafy. Chutnaný „základní“ Blanc de Blancs je víno barvy světlejší žluté, s pěkným (byť ne vyloženě vytrvalým) perlením vlastně docela malých bublin. Svěží vůně, čistá, hroznová šťáva, citrusová linka. V chuti suché, s velmi slušnou výraznější kyselinou, hroznové, citrusové (lehce mi to připomnělo celaskon), velmi dobrá pitelnost. Nijak dlouhé, ale osvěžující a fajn. Za mne velmi slušná „vinná limonáda“, s velkým bonusem že to není nic přeslazeného, v exkluzivním balení (a s cenou na úrovni již slušných alkoholických sektů, u nás prodává Popp Wine za 460 Kč) co na stole rozhodně neudělá ostudu a účel splní velmi dobře :-)
Obecně obliba nízkoalkoholických a nealkoholických vín v posledních letech stoupá, možná to souvisí i s trendy zdravého životního stylu a věcmi okolo. Hlavním plusem takových vín by měla být možnost vychutnat si opravdové víno, s jeho charakteristickými vůněmi, chutěmi a zdravotními benefity, při prakticky nulovém obsahu alkoholu a výrazně nižším množství kalorií. Zde ovšem narážíme hned na několik problémů – spousta nealkoholických vín ponechává touhu po kvalitní aromatice a chuti nenaplněnou a skutečné víno připomíná spíš jen při silné představivosti, navíc leckteré prokazatelné pozitivní vlivy vína jsou zapříčiněny právě alkoholem. Běžný je také vyšší obsah cukru, výrazná sladkost mnohých nealkoholických vín. V určitých ohledech bylo ještě před pár lety lepší volbou než nealkoholické víno, obvykle znatelně dražší než běžná konzumní vína a o jiných nealko nápojích nemluvě, zakoupit mnohem levněji některý z nápojů s hroznovým moštem, oblíbená byla a stále je Vinea či Top Topic, a zážitek nebyl o moc horší. Dnes je již situace trochu jiná, nabídka na trhu širší a leckteré varianty dokáží oslovit i náročnější konzumenty (alespoň v těch těžkých chvílích, kdy si nemohou dopřát skutečné víno).
Alkohol ve víně vzniká kvašením cukrů a není tedy problém, pokud kvašení ve vhodnou dobu zastavíte, získat za cenu právě vyšší sladkosti vína nízkoalkoholická. Takto vzniká kupříkladu Moscato d’Asti, které s pouhými 5-6 % alkoholu, efektní aromatikou, jemným perlením a výraznou sladkostí nadchlo celý svět a dnes je, společně s mnoha variacemi na něj, extrémně populární. Podobných vín najdeme dost i ve světě, nalézt je lze i v nabídkách domácích vinařství (Alba a Petronilla od Proqinu, Léger z Nového vinařství).
Skutečně nealkoholická vína vznikají procesy výrazně složitějšími, svou cestu začínají jako běžné víno a následuje dealkoholizace. Pro tento proces lze použít například filtraci za užití reverzní osmózy, kdy jemnou membránou projde voda a alkohol, ale většina dalších složek vína již ne. Následně je možno alkohol oddělit od vody běžnou destilací a vodu do vína navrátit. Metoda, pokud má víno zůstat senzoricky zajímavé, je spíše vhodná pro oddělení menšího množství alkoholu než jeho úplné odstranění. Mnohem zajímavější je vakuová extrakce, která využívá odlišných teplot odparu alkoholu a dalších složek vína, navíc poměrně nízkých (do 30°C) díky využití vakua. Nealkoholická vína připravená tímto způsobem mohou být velmi příjemná, samozřejmě pokud je takové i klasické víno na vstupu, a nejsou dále upravována příliš drasticky (běžné je dodání menšího množství hroznového moštu, sladkost navodí dojem plnosti místo alkoholu, a další úpravy). Moderní dvoufázovou vakuovou odparku u nás vlastní vinařství Miloše Michlovského v Rakvicích a kombinováním z vína oddělené vody, alkoholu a aromat dokáže divy.