Tabulka ročníků, Josef Abrle, naturálno a oranžády…

Kupmeto zkompilovalo různé světové zdroje a vlastní hodnocení a za pomoci Richarda Süsse připravilo tabulku kvality ročníků. Jak mám problém s redukcí jedné lahve na body tak u celé oblasti a roku je to ještě větší pakárna, ale coby obecné vodítko může samozřejmě posloužit. Třeba když někde v restauraci či obchodě mají za podobné peníze dva ročníky staršího vína a jeden ročník je značen jako výjimečný a další coby podprůměrný, tak vám to rozhodování usnadní :o) Byť v reálu může být to papírově horší víno chutnější, že jo. A lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se nikdy těmito souhrny neřídil. Tabulka obsahuje i body pro Jižní Moravu, rozděleno na bílá a červená. Předpokládám, že právě tato čísla mohou být zdrojem největší polemiky :o) Jinak pro zájemce klasická tabulka Roberta Parkera či hodnocení Wine Spectator, Decanter, Berry Bros. & Rudd, Wine Enthusiast, Jancis Robinson, The Wine Society nebo James Halliday detailně pro Austrálii. Je krásně vidět, jak se (leckdy opravdu hodně) v názorech rozcházejí.

Teprve nedávno jsem narazil na další smutnou zprávu z roku 2016. V prosinci zemřel ing. Josef Abrle z Pavlova, pionýr bio vinaření na Moravě. Jeho vína (a bylinky) z CHKO Pálava a vinice Slunný vrch byla určitě nejen pro mne prvním kontaktem s vinnou bio produkcí. A svým způsobem to byl znovu on, kdo ve mně ještě více rozvířil zájem o macerovaná bílá, když takto připravil excelentní Pálavu.

V roce 2013 se na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO objevila nová zajímavá položka – tradiční gruzínská příprava vína v qvevri. Fanoušků těchto vín, ať už z Gruzie nebo připravených podobnou metodou jinde, na tyto stránky chodí myslím docela dost. Takže by vás mohlo zajímat, jak se vlastně takové kvevri vyrábí. Ve zkratce a na videu :-)

Před týdnem jsem se tu zmiňoval o studii, která zpochybňuje vliv kořenových a plodových dnů na projev vína ve sklence. Pro zájemce reakce některých lidí z vinařského byznysu, od bývalého nákupčího pro Marks & Spencer (a držitele titulu Master of Wine) po zástupce jednoho z vůbec největších prodejců naturálních vín v UK. Ať tak či onak naturální vína chutnají lépe ;-)

Naturální vína a oranžády ještě jednou. Že se o nich trochu nevybíravě vyjádřil Hugh Johnson jsem se tu zmiňoval. Jeden vínopsavec si s ním dal schůzku a představil mu sérii různých oranžád, výsledkem je fajn článek. Něco mu připomnělo základní vína z karafy, která pil před 40 lety ve Středozemí :-) Zachutnal mu (komu také ne…) štýrský Sauvignon Sonne No. 4 od Strohmeiera, což je famózní víno. A problém rozhodně neměl s Ribollou 2007 od Gravnera. Opět nádherné pití, které mi připomíná, že jsem stále nedodělal report z degustace s Matejou Gravner…

Pravidelně tu nadávám na problém se značením dovozových vín, která se na první pohled tváří jako ta z Moravy. Nejsme v tom sami! Podobný problém, jak už ani Languedoc není cenově co býval, mají i ve Francii. Zepředu viněta ve francouzštině, s nějakým známým jménem, jasně evokující lokální produkci, vzadu nejmenším možným písmem Vin d'Espagne :-) Hlavně že je to levné!