Pít víno spíše než vodu bylo rozumnou radou v dobách dávno minulých, ale podle všeho dává smysl i nyní, hlavně když cestujete. Alespoň tak praví jeden výzkum. Nemohu tvrdit, že bych se na svých cestách choval do dneška jinak, studie nestudie :-) Ale já mám dost kachní žaludek, takže nemívám žaludeční obtíže prakticky nikdy, nezávisle kolik a čeho kde sním (na fotce jeden z těch lehce divočejších chodů v Miláně, Maialino da Latte Nascosto nella Foresta). Ale možná je to právě i tím vším alkoholem co k tomu vypiju, těžko říct %-) Což mi připomíná, že vyšel aktualizovaný průvodce Michelin pro Francii a zase rozdával nějaké ty nové hvězdy. Decanter tak trochu shrnul která vinařství, respektive majitelé vinařství a zároveň restaurací, mohou letos slavit.
Mikrobiální terroir aneb vliv vysoce lokálního mixu bakterií a hub a tak podobně na výsledný projev vína. Zajímavé výsledky! Přehled hned několika studií k dalšímu zkoumání. Věda jde kupředu a kdo ví, třeba za pár let budou termíny jako „spontánní fermentace“ a „terroir“ vnímány úplně jinak :-)
Nedávno jsem se tu zmiňoval, že vinařství se v posledních letech příliš neženou do televizních reklam. Vlastně ani takové ty megaznačky chrlící desítky milionů lahví. Srovnejte to s velkými pivovary, třeba. Letos do toho pořádně praštil klokan, značka Yellow Tail. Půlminutový spot a rovnou při Super Bowlu, to ve víně nebylo snad třicet let :-) Posouzení kvalit nechám na vás :-)
Italská národní komise definitivně přihlásila Prosecco, tedy přesněji Conegliano Valdobbiadene s jeho kopečky, vinařskou kulturou a architekturou, coby kandidáta pro zařazení na seznam světového dedictví UNESCO. Před dvěma lety se na seznam dostalo Burgundsko a Champagne, už z dřívějška je v něm Tokaj či vinařská oblast Alto Douro, na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO gruzínská příprava vín v qvevri.
Roboti, počítače a vinařský byznys :-) Zamýšlí se Tim Atkin.
Téma hustých výsadeb je aktuální i u nás. Po světě existují vinice, kde je třeba i dvacet tisíc keřů na hektar. Nebo taky 62500! Experimentální „projekt bonsai“ u biodynamické Podere Le Ripi.
Richard Hemming a fajn zápisek o pití / chutnání legendárních vín a jejich nedotknutelnosti.
Kolik je už příliš? Klasický problém nejen u regálu s vínem. Výběr tak široký, že se v něm ztrácíte a není vůbec nepravděpodobné, že nakonec raději nezvolíte nic. Chytrý krok u iPhone mít ze začátku vlastně jeden model a maximálně odlišnou paměť (a víc je lépe, logicky…), zatímco u konkurence je tolik modelů a různě označených řad, že se v tom ztratíte. A když nakonec něco koupíte, tak vaše spokojenost bude nižší než by mohla být, protože furt zde bude ono „co kdybych býval raději zvolil…“ :-) Zde neprůkazná studie na choice overload v kontextu vína.