Docela velký prostor byl věnován ryzlinkům z Německa i dalších zemí. Hodně mne bavil klasický vyvážený šťavnatý Louis Guntrum Riesling Niersteiner 2015 i jejich Riesling Niersteiner Oelberg 2015, ten už hodně koncentrovaný, nabušený, dlouhý, efektní. Carl Loewen Riesling Alte Reben 2015 je moc pěkná Mosela, s trochou toho cukru, ovocné, šťavnaté, mladé a s bezva potenciálem. Oproti tomu Immich-Batterieber Riesling Eschenburg 2014 představoval trochu odlišný styl, víno již lehce nazrálé, se svéráznější složitější aromatikou, výborně strukturovanou chutí. Chtěl bych mu věnovat více času.
Užil jsem si v sekci červených od Rhôny a na následný večírek u přátel si odnesl láhev šťavnatého, čistého, krásně pitelného Camille Cayran Jardin Secret de Camille 2014. Z družstva Vignerons de Caractere nebylo vůbec špatné jejich Gigondas Grand vin de Eloquence 2010. Temné, tmavě ovocné, trochu živočišné, plné, koncentrované, mladistvé s výraznou tříslovinou, dlouhé, nabušené. První dojem byl hodně „na efekt“, ale mělo to něco navíc, fajn pití. Zaujalo i Domaine le Lang des Cailloux Vacqueyras Cuvée Floureto 2013 s dominancí Grenache, víno čerstvé, mladistvé, do tmavých třešní, suché, šťavnaté, krásně pitelné, pěkně postavené a slušně dlouhé. A neodpustil jsem si Domaine Jean Royer a Châteauneuf-du-Pape Cuvée Prestige 2011, což je především odrůda Grenache dohnaná do extrému. Intenzivní aromatika, až likérová, připomíná spíš fortifikované víno. Zralé, efektní, dlouhé, koncentrované, bohaté. Na malou sklenku skvělé, celá láhev večer by mne asi zničila :-)
Sekce „VIP“ vín (ale i ta šlo jet za víněnky, kdyby někdo toužil ochutnat třeba jen jedno z nich) obsahovala desítku vzorků a byla mezi nimi jména, ze kterých vinným nadšencům buší srdce trochu rychleji. Vincent Girardin Puligny-Montrachet 1er Cru Sous le Puits 2009 mne projevem dost překvapilo, bylo již znatelně nazrálé a se známkami oxidace, v projevu docela tučné, krémovost, dřevo. Suché, silné, až nečekaně koncentrované, krémovost a sladší dřevo, slušně dlouhé. Po pravdě jsem čekal znatelně jemnější a přísnější projev. Zkusmo byla otevřena další láhev, v projevu téměř totožná. Zvláštní. Jacques Prieur Puligny-Montrachet 1er Cru Les Combottes 2011 znatelně čerstvější projev, citrusové, i zde docela důrazně dřevo, krémovost. Suché, šťavnaté, krémové, pěkný kyselina ale celkově dost uhlazení, líbivější, velmi slušné. Domaine Louis Latour Corton-Charlemagne Grand Cru 2011 je víno s poměrně efektní projevem, citrusy, čerstvost, dřevo, zralejší ovocnost, uhlazenější plnější v chuti, slušná koncentrace a délka, fajn kyseliny. Působilo na mne trochu šablonovitě, ale proč ne. Bonneau du Martray Corton-Charlemagne Grand Cru 2001 hrálo oproti všem ostatním úplně jinou hru. Aromaticky znatelně zdrženlivější, jemnější a složitější než ostatní, starosvětské, s výtečnou kyselinou, minerální linkou a strukturou těla, velmi zajímavá práce se dřevem. Nic nabušeného, ale jemná elegance. Na tohle bych potřeboval o hodně více času v klidu. Maison Paul Jaboulet Aîné Hermitage Le Chevalier de Sterimberg 2013 byl odskok úplně jinam, z Burgundska na Rhônu a od Chardonnay k odrůdám Marsanne a Roussanne. Ve vůni kombinace květin a okrajově ovoce, citrusy, s lehce toastovým a karamelovým tónem a kouřovým křísnutím křemenem. Suché, plné, koncentrované, dlouhé, strukturované víno, s krásně zakomponovaným nijak vyčuhujícím dřevem, přes důraz vyvážené a elegantní. Jak mne bílá Rhôna spíš míjí, tak tohle bych mohl…
V červeném se začínalo u Château Pontet-Canet 1998. To bylo již poměrně nazrálé ve vůni, ale stále s dotyky švestkové ovocnosti, něco marmelády, jemnější v projevu. Suché, čisté, vyvážené a dobře pitelné, jemnější a vlastně docela lehké. Château Ducru-Beaucaillou 1986 je krásně nazrálá klasika, s takovým tím příjemně pikantním projevem, lehounce živočišné, trochu starého vagonu. Suché, šťavnaté, stále něco třísla ale již dost ohlazené, fajn kyselina, dotyky ovocnosti, vyvážené, pitelné, pěkně dlouhé. Moc sympatické víno. Pavillon Rouge du Château Margaux 2004 poměrně tmavé v barvě, výrazné, oproti postarším kolegům výraznější čerstvější ovocnost, tmavé, dřevo, karamelka. Suché, šťavnaté, skvělé kyseliny, uhlazenější ale stále jemnozrnné třísloviny, silné a přitom hebké, vybalancované, velmi efektní klasika. Jako na druhé víno z nulačtyřky hodně dobrý :-) Château Calon-Ségur 2000 divočejší projev, podivná kombinace jakoby oxidace a zároveň čerstvosti, v hodně divné fázi a zvláštně rozbité. Suché, poměrně výrazné tříslo, sevřené, nedává moc. Nějak nevím, co si myslet, zajímalo by mne po dalších pár hodinách… Maison Paul Jaboulet Aîné Hermitage La Chapelle 2006 již projevovalo nějaké ty známky zrání, ale jinak působilo stále docela mladistvě, energicky ovocně. K tomu lehce kůže, živočišnost a káva. Suché, plné, koncentrované, silné, s pevnou strukturou a výraznými tříslovinami, efektní, s kořenitým dlouhým dozníváním a obrovským potenciálem.
