Minimální veltlín a španělská oranžáda

Zase jsem zabředl na Facebooku do nikam nevedoucích debat o terroir, naturálnosti a odrůdovém charakteru, naštěstí je to (krom ztraceného času, byť sem tam si člověk odnese nějaký zajímavý poznatek) celkem neškodný koníček. A abych nabral inspiraci do debaty, sáhl jsem v ledničce po lahvi z biodynamické Weingut Sepp Moser, konkrétně jejich největší divočině a „ein Wein für Freaks“, Minimal Grüner Veltliner 2010. Což je samozřejmě poněkud archivní kousek, kupoval jsem před lety ve Veltlínu, teď už jde na trh ročník 2015. Pochází z vinice Schnabel, fermentuje i zraje v dubových sudech (klasický barrique a pětistovky), trochu maceruje na slupkách ale nijak dlouho, leží na kalech, lahvován je do burgundské lahve bez přidané síry (a ta není použita ani jindy v průběhu zrání), bez čiření a bez filtrace. Tmavá, opalizující tmavě žlutá barva. Poměrně výrazné aroma, na začátku syrověji čerstvé dřevo, později hlavně květiny, něco žlutého ovoce, poměrně bohaté, s medovou a minerální linkou. Suché, šťavnaté, plné, koncentrované, delší, hodně efektní. S minerální linkou, se zakulaceností a sladkostí díky výraznému alkoholu. Držela v otevřené lahvi slušně, až třetí den zbytek v lahvi už začal dost výrazně oxidovat. Na nesířené sedmileté „víno pro úchyly“ překvapivá čistota (samo až na barvu) a seriózní projev. Sepp Moser umí! Poznal bych odkud víno je a že je to veltlín, je to víno terroirové? Nebo spíš obsah lahve mluví hlavně o způsobu vzniku? A pokud platí to druhé, může být takové víno při sebezajímavějším projevu označeno za „velké“? Určitě bych nechtěl, aby takhle vypadal obvyklý veltlín, ale jako jedna z extrémních poloh je to fajn změna.

Což mi připomíná jednu láhev, kterou tu mám právě otevřenou, a která na zadní vinětě křičí do světa vše o své naturálnosti :-) Vinos Ambiz Alba 2015 je, pokud to správně chápu, odrůda Albillo. Staré keře okolo šedesáti let v nadmořské výšce 750 metrů u vodní nádrže El Charco de Cura, hezky keříky bez vedení. Fermentace spontánní s macerací asi 14 dní a zrání 7 měsíců v amforách. Bez čiření a filtrace do lahví, v celém procesu bez síry. Vysokých téměř 15 procent alkoholu. Vinař Fabio Bartolomei sice pracuje ve Španělsku a to navíc docela v divočině (byť ho živí něco jiného, v Madridu), ale rodiče jsou Italové a on se narodil a vyrůstal ve Skotsku. Obrázek na vinětě maloval taky Ital, ale graficky to zpracoval Portugalec. Většiny vín má jen pár stovek lahví, krom základního Airén, přesto je v desítkách podniků v USA a u distributorů po celé Evropě.

Tohle víno má výraznou, opalizující intenzivní naoranžovělou barvu. Aromatika trochu divočejší, lehce živočišná, sušené bylinky a květiny, pomerančová kůra. V chuti suché, plné, výrazné s fajn kyselinou a dost silnými tříslovinami, zajímavě strukturované a docela dlouhé. Alkohol je v tom skryt velmi slušně. Chtěl bych říct „netradiční“, ale… hodně podobně vypadá spousta dobře udělaných oranžád :-) Ani zde bych nechtěl hádat odrůdu či místo původu, prostě a jednoduše nemáte šanci. Ale v rámci stylu dost slušný kousek, takový trochu hruběji selský, fajn způsobem. Dovezlo BIO Sueño, mám tu od nich teď slušnou sbírku novinek a těším se na ně.