Abych vám tu sem furt necpal jen nějaké podivné nesířené naturalisty, tak dneska pár slavnějších dražších normálních kousků ;-) Luciano Sandrone Nebbiolo a'Alba Valmaggiore 2010 Sibi et Paucis (web). Sandrone je jednou z hvězd pokud jde o Barolo, začal v roce 1978 s asi tisícovkou lahví a dost rychle získal kultovní statut, dnes pracuje na zhruba 22ha a připravuje asi sto tisíc lahví pěti různých vín – dvě Barola, Nebbiolo d’Alba, Barberu a Dolcetto. Je považován za „modernistu“, krom špičkového klimatizovaného sklepa hlavně kvůli francouzským barrique sudům, nízkým výnosům a koncentrovaným vínům přístupným znatelně dříve než bývalo zvykem. Ale po pravdě sudy jsou dnes hlavně pětistovky a nových jen tak 10-15%. Spontánní fermentace (sakra!) a macerace v otevřených nerezových kádích, zrání ty 500l sudy a následně ještě pár měsíců v lahvi než pustí na trh. Valmaggiore pochází z docela výrazného svahu, amfiteátru v kopcích Roera. Barva nijak temná. Teplejší, již nazrávající výrazná aromatika, peckoviny do sušených a až marmeládových, kořenitá lékořicová linka, sušené květiny, ušlechtilé dřevo. Suché, plnější a poměrně silné, ale ani v nejmenším utahané a výborně pitelné, třísloviny již uhlazenější, strukturované seriózní víno stále plné energie, které může v klidu dále zrát. Kvalitou si to upřímně nezadá se i s leckterým Barolem.
A doplníme bublinami. Champagne Agrapart & Fils z Avize a jejich Terroirs Extra Brut Blanc de Blancs Grand Cru. Pascal Agrapart je už čtvrtá generace vinohradníků a vinařů, hospodaří na 12 hektarech. Vinice jedou bez pesticidů, herbicidů a insekticidů, používá jen síru a měď + rostlinné výluhy. Ale v případě fakt průšvih roku raději stříkne nějakou syntetikou než by obětoval úrodu, i proto není bio certifikován. Tohle víno je půl napůl ročník 2011 a 2010, čisté Chardonnay. Oboje spontánní fermentace, desítka rok v dubových sudech. Směs vinic v obcích Avize, Cramant, Oger a Oiry. Na kalech v lahvi tři a půl roku (odstřel říjen 2015), dozáž 5 g/l, síra na 50 mg/l. Čerstvá, energická, minerální vůně, citrusová, s kouřovou linkou, bohatší efektní klasika. Suché, středně plné a celkem důrazné, strukturované v chuti, s výtečným perlením, citrusové, minerální, poměrně dlouhé, krásně vyvážené seriózní bubliny. Hodně nadprůměrný kousek, užij jsem si velmi.
Pěstitelské Champagne mi připomíná, že konečně vyšla a byla rozeslána kniha od Caroline Henry, která se tomuhle tématu, především formou profilů mnoha producentů, věnuje. Vznik knihy jsem na Indiegogo podpořil už ke konci roku 2014 a „chvilku“ to celé trvalo, ale nakonec došlo do zdárného konce :-)
Obě výše popisovaná vína jsem pil v restauraci Grand Cru, kde mají nové a trochu jinak pojaté menu. A jako hodně dobré, úroveň opravdu velmi vysoko. Bez váhání doporučuji. Plus teda nabídka vína taky výborná, kdy samozřejmě hodně těží ze sortimentu 1er Wines, restaurace spadá do stejné skupiny podniků.