Před brněnskou degustací Champagne jsem zaskočil do podniku Trapas na tapas, je to tam docela fajn. A logicky k jídlu nevynechal trochu toho vína. Ànima de Raimat Blanco 2014 pochází z Costers del Segre, vinice jsou vedeny v režimu integrované produkce. Je to směska Chardonnay, Xarel·lo a Albariño, odrůdy kvasí samostatně v nerezu za kontrolované nízké teploty a pak to smíchají. Láhev vypadá moc hezky. Víno je to dost voňavé, s kombinací sladší květinových tónů a výrazné ovocnosti, tropické plody, nektarinky, žlutý meloun. V chuti suché, středně plné, trochu krémovější a uhlazené ale s dost fajn kyselinou, výrazně ovocné ve stejném duchu jako vůně, slušně dlouhé. Docela efektní a bude bavit davy, líbivější ale vůbec ne blbé. Jak tu rád propaguji různé menší rukodělné biovinaře a podobné, tak tohle je čistokrevná velkoprodukce spadající do skupiny Codorníu (což je ale zároveň největší stále rodinný pěstitel hroznů ve Španělsku), ročně vystřihnou různých vín asi sedm milionů flašek. Pokud by běžná supermarketová produkce ale vypadala takhle, tak proč ne. Ve Španělsku cena okolo sedmi éček, což už je násobně více než za kolik lze koupit základní vína, u nás má v nabídce, stejně jako šumivky od Codorníu, 1er Wines. Po lahvi za 249 Kč.
V Trapasu jsem si dal i skleničku bublin, konkrétně Bodegas Bonaval (aka Bodegas Lopez Morenas) Cava Bonaval Brut. Což je teda další velkoprodukce, navíc v posledních pěti letech v případě bublin prudce rostoucí. Odrůdově je tohle 90 % Macabeo a 10 % Parellada, na kalech v lahvi do roka. Aromaticky jablka, sušené květy, dotyk citrusů, chlebové kůrky a oříškový tón. Trochu hutnější a nazrálejší. V chuti přes alkohol jen 11.5 % důraznější, s dobrou kyselinou, ovocné opět do jablka a citrusů, slušná délka. Nic složitého, ale pije se fajn. Doporučená maloobchodní cena 230 Kč a vozí Bio Sueňo.
A lehce odskok ze Španělska na Moravu. Nedávno jsem otevřel tři ryzlinky od Vinařství Bábíček Vacenovský, které se liší primárně místem původu. Ve všech případech jde o Ryzlink rýnský pozdní sběr 2015. Varianta z obce Mutěnice a trati Úlehle je suchá, čerstvá, aromaticky spíše květinová, lipová. V chuti suché, výraznější kyseliny až docela přísný projev, čisté, slušně dlouhé, dobře pitelné. Druhý kousek je též suchý a původ má v obci Ratíškovice na trati Hrubé pole. V projevu je pocitově o chlup ovocnější, směrem do meruňek, suché a o něco ovocnější i v chuti, čisté, dobře pitelné, působí trochu tenčím dojmem. Třetí varianta je papírově polosuchá a původ má opět v obci Ratíškovice, ale na trati Náklo. Ve vůni lehce zaprděné a svědčí tomu rozdýchání, fajn mix květinových tónů, lípa, a ovocnost. V chuti lehce nasládlé ale s hodně výraznou kyselinou, šťavnaté, slušně dlouhé, projevem kopíruje vůni. Opět slušné. Nejvíce mne oslovila přísná varianta z trati Úlehle, ale ve výsledku možná nejvyváženější je ten lehce nasládlý kousek z trati Náklo. Od vinařství jsem měl docela velký balík vzorků a něco z toho mne oslovilo, ovšem kupa dalších vín mi neřekla vůbec nic. Pokusím se sepsat trochu víc, v poslední době je tohle vinařství docela vidět.
