Po myslím docela úspěšné párty Družstva minulý týden (pro zájemce fotogalerie) jsem se do Brna vrátil hned včera, tentokrát na pozvání místních vinných nadšenců. Byl jsem požádán uspořádat degustaci vín z mých nejmilejších, pěstitelských (a vzhledem k mému vkusu též biodynamických a všelijak jinak zajímavých) Champagne. Poskládal jsem desítku lahví, žádné úlety ale myslím dostatečně širokou škálu stylů a projevů. A sám se na ně moc těšil, přeci jen podobná vína nepiju úplně běžně ani jednotlivé lahve, natož v podobném uskupení. Sešli jsme se ve fajn podniku Garage Wine, nálada byla dobrá, účast hojná a osazenstvo pozorné k mým všemožným plkům. A i ta vína se dala :-) Co víc si přát? Jo abych si stíhal psát poznámky! Tak rychle s tím na blog, dokud mám vše v živé paměti.
Na úvod Champagne Dhondt-Grellet „Dans un premier temps“ Brut (směs 50 % Chardonnay, 30 % Pinot Noir a 20 % Pinot Meunier; keře 45 let staré; báze ročník 2012 ze 70 % + solera reserva od roku 1986; do lahve šlo 5/2013 a odstřel kalů 1/12/2016 s dozáží 5 g/l) coby ukázka velmi příjemné, svěží, naprosto klasické krásně udělané typické směsky s bonusem menšího sympatického vinařství. Psal jsem o víně nedávno detailněji. Následovala srovnávačka dvou čistých Chardonnay. Champagne Larmandier-Bernier „Longitude“ 1er Cru Blanc de Blancs Extra Brut (100 % Chardonnay z Côte des Blancs; linie obci Vertus, Oger, Avize, Cramant; dozáž typicky 4 g/l; základ 60 % jednoho ročníku a 40 % solera založená v roce 2004; fermentace spontánní, rok na kalech s trochou batonáže, bez filtrace a čiření; druhotná fermentace v lahvi na kalech 2+ roky) si pamatuji jako velmi čerstvé až řízné aperitivní víno, zde se projevovalo o něco důraznější vůní a krémovostí, každopádně moc fajn. Dlužím vám report z degustace tohoto domu přímo s vinařem, už je to rok, sakra. Longitude to mělo docela těžké proti Champagne André Jacquart „Mesnil Expérience“ Blanc de Blancs Grand Cru Brut (100 % Chardonnay z min. 50 let starých keřů v Le Mesnil; 6 až 12 měsíců dle ročníku na kalech ve starých burgundských sudech a pravidelná batonáž, směs 75 % aktuální ročník + 25 % rezervy předešlých pěti let; nejméně 60 měsíců zrání na kalech, odstřel listopad 2015, dozáž 4g/l) s velmi expresivní minerální aromatikou, toastovostí, jasným vlivem dřeva, parádní svěžestí, koncentrací a energií, precizní a skvěle udělané seriózní víno. Fantastické pití a pro mne jeden z top vzorků večera.
Další set představil dvakrát odrůdu Pinot Meunier v její čisté podobě. Bylo to Champagne Christophe Mignon „Pur Meunier“ Blanc de Noirs Extra Brut (100 % Pinot Meunier z více než 40 let starých keřů u obcí Festigny a Le Breuil; 50 % aktuální ročník + 50 % rezerva z předchozího ročníku, minimálně 5 měsíců batonáž a pak zrání v láhvi nejméně 30 měsíců, dozáž 3g/l), vlastně docela jemné uhlazenější víno s příjemnou ovocnou aromatikou do drobnějších červených plodů, krásně suché, šťavnaté, pěkně postavené a dobře pitelné. Nic zvlášť složitého, ale má něco do sebe. Vyloženě rarita je Champagne Chevreux-Bournazel „Le Bouc“ 2013 Blanc de Noirs Non Dosé (jediná vinice La Parcelle v Connigis – Launay, na Champagne v docela strmém 45° svahu; pouze staré keře Pinot Meunier, láhev č. 269/300, vína je jeden sud dříve použitý na bílé Chassagne-Montrachet, málo síry, bez filtrace, spontánně kvašeno, do lahve šlo 17/7/2014 a odstřel relativně nedávno), které sice dostalo docela dlouhou dobu na rozdýchání v lahvi, ale stejně se teprve ve sklenkách pomalu postupně otevíralo. Opět spíše jemnější a poměrně elegantní projev, svěže ovocný, s parádní kyselinou, zábavnou lehkostí v těle a sympatickou přísností. Tohle bych chtěl zkoumat celou láhev v klidu.
V modrých odrůdách jsme pokračovali trojící vín čistě z odrůdy Pinot Noir. Na úvod jeden z nejznámějších biodynamických pěstitelů vůbec, v našich končinách určitě, Champagne Fleury Pere & Fils Blanc de Noirs Brut (100 % Pinot Noir, biodynamicky vedené vinice ve věku okolo 25 let u obce Courteron v Côte des Bar, vždy směs dvou ročníků a reserva zraje ve velkých starých dubových sudech, dozáž někde k 8 g/l). Tentokrát se víno projevovalo pěknou výraznější ovocnosti do malvic, suchou hezky strukturovanou chutí, fajn délka a pitelnost, vyvážené výborně udělané. Champagne Charles Dufour „La pulpe et le grain“ Blanc de Noirs Extra Brut 2009 (100 % Pinot Noir jednoho ročníku z vinice Vallée de l’Arce, odstřel duben 2015, dozáž 2 g/l, minimum síření, spontánní fermentace, dva roky v sudech a pak čtyři v lahvi) bylo víno s trochu rustikálnějším, drsnějším projevem, poměrně důrazné s pořádnou kyselinou, již znatelně nazrálé. Ale z téhle trojice bez problémů všechny převálcovalo Champagne Ulysse Collin „Les Maillons“ Blanc de Noirs Extra Brut (stoprocentní Pinot Noir z vinice Les Maillons u Barbonne-Fayel poblíž města Sézanne, výsadby z roku 1971, svah s jílovitou půdou se spoustou železa; báze ročník 2012 s 30 % rezervních vín dozrávaných v použitých sudech různých velikostí alespoň rok, odstřel 18/2/2016, dozáž 2.4 g/l), což je nádherně koncentrované, bohaté, komplexní víno burgundského střihu, kouřové, minerální, s fascinujícími kyselinami, stavbou, délkou, navinulejší ovocností. Velké víno se vším všudy. Mňam! Bohužel už není (krom lístků restaurací, dost toho spolklo tuším Aromi a něco je i v baru l’Fleur), zas až nový ročník.
No a na závěr dvě směsky, ať nejedeme furt ty jednoodrůdovky. Champagne Egly-Ouriet „Tradition“ Grand Cru Brut (hrozny čistě z Grand Cru obcí, primárně Ambonnay a dále Bouzy a Verzenay; starší výsadby a odrůdové složení 75 % Pinot Noir a 25 % Chardonnay, část vína v sudech, báze nejspíše 2011 + směs předchozích tří ročníků, na kalech 48 měsíců, odstřel 7/2016, dozáž k 6 g/l) je skvělé! Naprosto klasická záležitost na trochu opulentnějším, koncentrovanějším spektru. Výraznější ovocnost do pečených jablek, mineralita, citrusová linka. Suché, koncentrované, šťavnaté, plnější a dlouhé. Minerální, komplexní, perfektně vyvážené seriózní Champagne. Které následovala nejaktuálnější verze Champagne Tarlant „Cuvée Louis“ Brut Nature (křídová vinice „Les Crayons“ v Oeuilly, staré keře okolo 65 let, odrůdově 50 % Chardonnay a 50 % Pinot Noir, fermentace a zrání v použitých dubových sudech, bez malolaktiky, do lahví květen 2001; ročníková směs báze 2000 a dále 1999-1998-1997-1996, ruční odstřel únor 2016, úplně bez dozáže). Tmavší a jasně hodně zralé, i aromatika už hodně vyzrálá, směrem sušené ovoce, zřetelně dřevo, mineralita, toastovost. Docela plné a intenzivní, ale s fakt výraznou kyselinou a oproti hodně vyvinuté vůni až nečekanou čerstvostí a živostí v chuti. Docela dlouhé, řízné, osvěžující. Dost fajn, pokud máte rádi starší Champagne a nebojíte se poněkud přísnějšího projevu :-)
Pořadí bych nerad dělal, ale znovu doma bych si nejraději otevřel Champagne André Jacquart „Mesnil Expérience“ Blanc de Blancs Grand Cru Brut, Champagne Ulysse Collin „Les Maillons“ Blanc de Noirs Extra Brut a Champagne Egly-Ouriet „Tradition“ Grand Cru Brut. A samozřejmě na delší zkoumání Le Bouc :-) I když možností bylo mnohem více, tak jsem degustaci sestavil ze sortimentu tří různých dovozců. A jsem rád, že každé z těch tří vín v mé top má jiného, jmenovitě jsou to Terroir Champagne u Jacquarta, Champagnier u Collina a Domaine R&B v případě Eglyho.
P.S. Fotky sice mám i vlastní, ale mnohem lepší nacvakal svojí Leicou Martin Žufánek, kterému tímto děkuji za svolení použít je v článku :-)
