Dominance Francie v oboru velkých vín je zatím jistá, tu staletí budovaná prestiž jejich značek hned tak tak něco neohrozí, ale jinak se světová vinná mapa pomalu ale jistě mění. Stane se Čína největším pěstitelem hroznů i výrobcem vína? Možná ne, místním vinohradníkům se to nějak nevyplácí, ale zase už i Tesco jejich vína zařadilo do nabídky :-) Zato Anglie letí nahoru naprosto jasně a nejsou to už jen šumivá. V Decanter World Wine Awards získalo top místo v kategorii top bílého z jedné odrůdy za rozumné peníze víno z Norfolku, konkrétně Winbirri Vineyards Bacchus 2015. Celkem udělují 34 platinových vítězů kategorie, ze zhruba 17200 přihlášených vín. Takže slušný. Ale víte jako to s těma medajlema je, že jo… :-) Zájem o tohle víno se každopádně masivně zvedl. Jinak jejich představa „value“ vína mne také baví, tohle stojí 13 liber, takže na koruny asi čtyři stovky. Což je u nás rozhodně několikanásobek částky, kterou je většina konzumentů ochotna vydat za vína na běžné pití. Jiný kraj, znáto to…
Fajn profil a rozhovor s Alice Feiring.
Alexsandr Iugov, na čtyři roky odsouzený padělatel vín z DRC, údajně kontaktoval Wine-Searcher s nabídkou. Za rozumnou úplatu sto tisíc dolarů je ochoten vydat svědectví o tom, kdo s padělky vědomě obchoduje. Jeho svědectví by prý způsobilo v mezinárodním obchodu s velkými a vzácnými víny zemětřesení. Tak uvidíme… zatím bych žádné DRC ani Pétrus nekupoval ;-)
Rozhovor s Miroslavem Volaříkem. Jak nebyl v Pétrusu, naletěl při nákupech v Châteauneuf-du-Pape a tak. Nebo že si z cest za vínem vozí kvanta červeného, protože: „my máme bílá vína minimálně na stejné úrovni jako v zahraničí, ne-li lepší. Takže nemám důvod vozit bílá.“ Za mne je jedna věc kvalita jako taková (a i zde si myslím, že zas tak slavné to tu není, byť fantastických vín se už najde dost), ale druhá nějaký specifický projev a charakter určitých regionů. Takže si vozím i bílá :-)
