V každém ročníků sesbírají asi třicet různých šarží Sangiovese z různých vinic a jejich specifických odlišných částí, každou zpracovávají samostatně. Vinice postupně směřují do bio a stejně tak i ve sklepě nechávají trochu větší volnost, za příklad dával spontánní fermentaci a teploty kvasu, kdy dříve úzkostlivě zvolili třeba 27°C a drželi přesně na desetiny, zatímco dneska tomu nechávají volný průběh (do nějakého limitu, třeba 29°C). I jejich vína se vyvíjela, svou roli na tom hrála situace s apelačními předpisy, povolenými / přikázanými odrůdami a tak, je v tom mírně bordel. Základem nabídky je nyní každopádně Vino Nobile di Montepulciano, klasická směs z většiny Sangiovese (aka Prugnolo Gentile, na tohle téma se taky dost rozohnil a možná někdy sepíšu) s příměsí odrůd Colorino, Canaiolo a Mammolo, to celé vyzrávané rok až dva v dubových sudech (slavonské a Allier) o velikosti 5 až 35 hl. Klasické Vino Nobile di Montepulciano Riserva mělo výpadek od roku 1992 do roku 2010, čekali až zestárnou přesázené vinice. Jde o výběr starších keřů, top hroznů, odrůdově 88 % Sangiovese a 12% Colorino, delší zrání (28 až 32 měsíců) a tak. Místo toho byla Riserva s černou vinětou, „temná stránka Vino Nobile“, s příměsemi mezinárodních odrůd a přizpůsobené trendům na trhu. Dnes takto bude fungovat Riserva Sotto Casa, jedna historická vinice a základ Sangiovese s přídavkem odrůd Cabernet Sauvignon a Merlot. K tomu mají ještě Vino Nobile di Montepulciano „Il Nocio“, což je jediná speciální vinice a stoprocentní Sangiovese (nově tedy s kapkou Mammolo). Mají i další vína, ale tři (resp. čtyři) výše uvedená tvoří to hlavní v jejich nabídce.
Vino Nobile je jednou z těch „aristokratických“, slavnějších a patřičně naceněných podob odrůdy Sangiovese (kterou samozřejmě v Itálii najdete od nejlevnějších základních vín po absolutní špičky italského a potažmo světového vinařství). A také vínem s hodně širokým rozptylem stylů, od čistého klasického Sangiovese z velkých starých sudů po nabušené „supertoskánce“ s Cabernetem a hromadou nových malých francouzských barrique soudků. Boscarelli se pohybuje v hodně nadprůměrné rovině a především té klasičtější podobě, ani ona „temná stránka“ nejsou žádné obludy :-)
Na úvod srovnání tří „základních“ Vino Nobile di Montepulciano. Ročník 2012 je tmavě ovocný, teplejší do marmeládových tónů, již lehce nazrálý ale stále na počátku cesty, s trochou kořenitosti, bílého pepře. Suché, plnější, výtečná kyselina, poměrně hodně tříslovin, svíravost, tmavší teplejší ovocnost, dřevo, fajn stavba a délka. Pěkný kousek s potenciálem dobře zrát. Ročník 2010 mi přišel tak akorát. Už znatelně nazrálý ale stále s moc fajn tmavší ovocností, s uhlazujícím se tříslem, pěkně postavený, bezva kyseliny a délka. Moc příjemné víno. Ročník 2009 byl již znatelně nazrálejší, ovoce se posouvalo spíš do čajových výluhů, v chuti hodně suché, výrazné kyseliny, plnější, svíravější a docela dost tříslovin, ale zároveň určitá lehkost a sympatická pitelnost. Zajímavý, trochu divočejší kousek.
I Vino Nobile di Montepulciano Riserva jsme chutnali ve třech ročnících. Šlo o 2012 „Sotto Casa“ (80 % Sangiovese, 12 % Cabernet a 8 % Merlot, 3 roky sudy velké i barrique) je víno dost tmavé, hodně efektní sladší tmavě ovocné vůně, mladičké a ostřejší v projevu, znatelná cassis linka cabernetu a také výraznější vliv dřeva. Mladičké, plné, suché s bezva kyselinou, svíravé, dost třísla, koncentrace, tmavá ovocnost, velmi pěkná struktura a délka. Na počátku cesty, ale výtečné víno. Ročník 2009 (větší podíl Merlotu) byl na úvod v projevu trochu divočejší, zemitější, chce vzduch. Suché, zemitější, drsnější a hrubší, postupem času se uhlazovalo. Ale tak nějak mi v paměti moc neutkvělo, potřebovalo by více času a prostoru aby se ukázalo. Ročník 2007 tmavší barva, nazrálejší projev, teplejší, efektní, bohatší „moderní“ projev, tmavé ovoce, pryskyřice, dřevo. Suché, strukturované, krásně udělané bohatší víno okolo svého vrcholu, výtečné kyseliny, stavba, fajn délka, vyvážené. Moc dobré.
Vino Nobile di Montepulciano „Il Nocio“ v ročníku 2013 bylo vínopikantní, s vyzrálou tmavou ale čerstvou ovocností, energické. Suché, šťavnaté, mladičké, živé, plné a zároveň skvěle pitelné. Strukturované, zajímavé, ale zatím nabízí hlavně tuhle zábavnou polohu a potřebuje čas dozrát do větší komplexity. Ročník 2009 byl již znatelně vyzrálejší, poměrně teplý, koncentrovaný, ale také trochu hrubší a poněkud rozhozený. Vůbec u všech těch devítek jsem byl trochu zmaten, jejich projev hodně vybočoval. Ročník 2005 byl už hodně posunutý v aromatice, přezrálé hrozny, znatelná oxidace, dotyky tmavé ovocnosti, maggi / libeček. Suché, plné, zralé, koncentrované v chuti, zde o hodně lepší než vůně, fajn struktura, stále docela výrazné tříslo. Solidní.
