Už je to pět let, co jsem se tu rozepisoval o hodně specifickém víně Rosé des Riceys. Tématu se teď věnovala Jane Anson v Decanteru, v článku Rosé s burgundskou duší. Jane doporučuje víno od moc zajímavého šampaňského producenta Olivier Horiot (web), od kterého jsem teď shodou okolností pil klasické šumivé Champagne. Horiot pěstuje primárně Pinot Noir, ale doplňuje ho nejen klasickými odrůdami Chardonnay a Pinot Meunier, ale také Pinot Blanc, Arbane (to dělá dokonce jako čistě jednoodrůdové!), Petit Meslier a Pinot Gris. Jeho neročníkové Champagne „Métisse“ Extra Brut je postaveno na Pinot Noir s asi dvaceti procenty Pinot Blanc, z šesti různých poloh u Riceys. Chutnané víno byla báze 2013 školená na kalech ve dřevě doplněná o soleru rezervních vín, do lahví červenec 2014 a degoržování na konci října 2015 (více méně blízko požadovanému minimu), dozáž jen 2 g/l, minimální síření. Všechny údaje jsou na zadní vinětě, každá láhev číslována. Tmavší barva. Teplejší zralejší krémovější vůně, toastová, dotyk dřeva, zákvas na calvados, efektní likérové tóny. Suché, šťavnaté, poměrně silné, výraznější kyselina, něco svíravosti, toastovaná jabka a trochu ostřejší, slušně koncentrované. Takové sedláčtější, neotesanější Champagne, dost zajímavé a charakterní, ale přiznám se, že přeci jen vyhledávám něco trošku jemnějšího :-)
Víno jsem chutnal na další degustaci Jiřího Hrona v restaurantu ŠMIK, kde posloužilo coby doprovod šesti bílých burgundských. Polovina byla od Domaine de la Poulette z obce Corgoloin a upřímně musím říct, že mne úplně nezasáhla, i přes zlaté medaile z tamních soutěží. Bourgogne Blanc Chardonnay 2014 je říznější, čerstvé, lehce herbální travnaté bílé, slušné. Côte de Nuits Villages Chardonnay 2013 bych naslepo herbálností poslal až do Sauvignonu, v chuti ale již trochu zralejší, šťavnaté, štíhlejší, v pohodě. Ale coby burgundské Chardonnay, byť uznávám že z míst významnějších pro červené, mne vůbec neoslovuje. Côte de Nuits Villages Chardonnay 2014 bylo z této trojce určitě nejzajímavější, onen herbální projev byl méně výrazný, víno šlo více do ovocnějších tónů, citrus, jablko. Suché, šťavnaté, čisté, trochu přísnější, v zásadě proč ne.
Znatelně více mne oslovilo Bourgogne Hautes-Côtes de Beaune 2015 od Domaine Joannet. Výraznější citronová barva, krémovější ovocnost, svěží, trochu teplejší. Suché, čisté, ovocné, dotyk dřeva, fajn postavené, dobrá délka. Nic komplikované ale hezky udělaná bílá burgunda, kterou bych si s chutí dal k jídlu v restauraci.
Z degustace se mi ale nejvíce líbila vína od Domaine Thévenot-Le Brun et Fils se sídlem v Marey-lès-Fussey. Bourgogne Hautes Côtes de Nuits Pinot Beurot 2015 je čistý Pinot Gris. Citronová žlutá barva. Pěkná krémovější ovocnost, minerální linka, kouřovost, zřetelné dobře zapracované dřevo. Suché, čisté, velmi fajn kyseliny a stavba, čistě udělané, vyvážené, s potenciálem dobře zrát, příjemné, slušně dlouhé serióznější víno. Vidíte ji, šedou v Burgundsku! Bourgogne Hautes Côtes de Nuits „Clos du Vignon“ 2015 už je čistá šardonka. Opět fajn citronová barva. Čerstvá, důraznější ovocná zralejší vůně, krémovost, poměrně expresivní, minerální linka, hezky dřevo. Suché, čisté, docela šťavnaté, dobrá délka, mladé čistě udělané pěkné bílé burgundské opět s potenciálem pozitivního vývoje, ale už teď hezky pitelné. Oboje velmi fajn vína, která bych s chutí dostal sklenku v restauraci ale i pil celou láhev doma. A zajímala by mne i v nějakém trochu tvrdším ročníku.