Ráspiho Siller, krásnohorský sekt a seriózní cava

Jestli je nějaká domácí vinařská akce, kterou se snažím nevynechat a obvykle na ní strávím maximum možného času, tak je to festival Praha pije víno. Letošní už čtvrtý ročník mne vzhledem k dovolené bohužel kompletně minul. Což naštve, z mnoha důvodů. Každopádně teď novinky na našem trhu, ať už aktuální ročníky známých vín nebo úplně nová vinařství, „musím“ nachutnat jiným způsobem :-) Kupříkladu od Vinorum projíždím hned dva nové fajn producenty a jeden zatím vypadá více než dobře, těšte se na zápisky. Ale nejdříve klasika… Ráspi Siller 2015. Nový ročník „poločerveného“ z odrůdy Frankovka (docela jsem ujížděl na ročníku 2012) od mého oblíbence z maďarské oblasti Sopron. Burgundská láhev, šroubový uzávěr. Světlejší rubínová rudá barva. Výraznější aroma, směrem do třešní a jahod, s nezaměnitelnou decentní zemitější linkou Ráspiho sklepa a mineralitou tamní půdy s kupou slídy. A k tomu docela znatelný vliv dřeva, skoro mi to přijde jako by tímhle vínem „propláchl“ nové sudy než do nich půjde klasická červená Frankovka :-) Suché, čisté, spíše lehčí, červeně ovocné, něco třísla, moc fajn kyselina, dobrá délka a pitelnost. Zábavné, chlastací, nic vážného a přitom dostatečně zajímavé. Navíc víno, které nestojí moc.

Krásná hora po letech zkušebních neveřejných šarží pustila na trh vlastní v lahvi kvašené bubliny. Blanc de Noir Sekt 2014 Brut Nature Bio je čistě odrůda Pinot Noir, hrozny původem v kobylské trati Padělky. Nalahvováno v srpnu 2015, sířeno až při odstřelu kalů v září 2016 na 60 mg/l, žádná dozáž. Mírně tmavší citronová žlutá barva, pěkné docela vytrvalé perlení. Čerstvá, lehce zaprděná vůně které svědčí provětrání. Aromaticky překvapivě spíše do květnatých tónů, dotyk medu. Suché, šťavnaté, dost kyseliny a svěžest, fajn stavba a délka. Solidní kousek. Existuje také druhá šarže, která zrála na kalech o něco déle, byla odstřelena ke konci dubna 2017 a sířena jen na 30 mg/l. A ta mne po pravdě zaujala znatelně více. Jde ovocnějším směrem, více do jablka a citrusu byť stále s květinovými tóny, je to pocitově o něco přísnější, strukturovanější, hezky postavené, čistě udělané. Pil jsem s chutí. Část vína dále na kalech zraje, takže bude i šarže třetí. No nezjednodušují nám to, jedno víno a musím ho ochutnat třikrát! Ne že bych nějak zvlášť trpěl :-)

O Gramona Imperial Cava Brut Gran Reserva jsem tu už psal, ovšem šlo o 2010, tentokrát mi ve sklenkách skončil ročník 2011 (aktuální nejnovější na trhu je ale už 2012). Odrůdově tradičních 50 % Xarel·lo, 40 % Macabeu a 10 % Chardonnay, zrání na kalech prodlouženo na 60 měsíců. Navíc nově jede Gramona oficiálně v biodynamice s certifikací Demeter, ale ještě potrvá než se objeví na lahvích. Citronová barva, fajn vytrvalé perlení spíše menších bublinek. Čerstvá, energická vůně, výrazně sušeně květinovější a bylinkovější než si pamatuji u starších ročníků, typičtější „cava“ ve své seriózní podobě, něco citrusů a toastových tónů, dotyk oříšků. Suché, šťavnaté, velmi dobře postavené a poměrně dlouhé, bílé ovoce, toastovost, lehce oříšky, čisté, výborně udělané. Hodně slušné. Po pravdě jsem to pil krátce po Blanc de Blancs od Champagne Ruinart, určitě tak trojnásobně drahém víně, a tuhle cavu bych z těch dvou preferoval.