Pokud je řeč o velkých červených vínech ze Španělska, tak se debata omezuje na oblasti Rioja, Ribera del Duero a Priorat, znalci nezapomenou na Bierzo a sem tam se ve výčtech objeví ještě Toro. U ostatních oblastí a apelací je to, alespoň pokud se budeme bavit o světové scéně a výslunní skvělého hodnocení v prestižním magazínu, obvykle jen sem tam nějaké vinařství či dokonce jen konkrétní víno. Platí to i o regionu Murcia na jihovýchodě země a jedné z jeho apelací, horké suché jménem Jumilla. Ve zdejších podmínkách dokáže opravdu zazářit především španělská odrůda Monastrell, ve Francii známá coby Mourvédre, jinak obvyklejší spíše v různých směsích než samostatně. No a jednou z nejlepších ukázek odrůdy v její čisté podobě a špiček oblasti Jumilla je Pie Franco vinařství Casa Castillo. Tak nějak už papírově to působí lákavě – výsadby ve vyšší nadmořské výšce, okolo 750 metrů, z jediné vinice La Solana. Navíc hodně starých, z roku 1942, a ke všemu pravokořenných (je to jíl a vápenec, ale taky hromada písku, které fyloxera zrovna nemusí; ale úplně bez ní to tam není a sem tam nějaký keř podlehne). Jo a ošetřováno v bio režimu. Spontánně fermentováno v betonu, tak z poloviny celé nohama šlapané hrozny, a následně něco přes rok a půl zrání ve starších pětistovkách francouzských dubových sudech. Tedy plus mínus tyhle údaje, jednotlivé ročníky se liší, jak je potřeba.
Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Otevírám ročník 2013. Výrazné, zralé a intenzivní ve vůni, s ovocností někde na pomezí červeného a tmavého ovoce, až lesního. Do toho kořenitá a bylinková linka a lékořice. Prodýchané, ale žádné výrazné dřevěné tóny. Intenzivní, teplé, ale zároveň s fajn svěžestí a energií. Suché, hodně plné v chuti, koncentrované, ale i zde fajn kyselina a energie. Hodně třísla, trochu vysušujícího, delší. Strukturované, ovocné, bylinkové (rozmarýn a spol.), bohaté, jasně jižní ale zároveň s bezva šťavnatostí. Ano prosím, tohle i přes jistou obludnost a „je toho na mne až moc“ projev mohu :-) A myslím, že kdyby se tomu nechalo dalších pár let zrání, tak nabídce ještě komplexnější projev. Ve Wine Advocate Roberta Parkera 97 bodů, což celkem chápu, je tyhle bomby baví :-)
Víno jsem měl od BioSueňo, ale nejsem si úplně jist, zda i tuto docela raritní vlajkovou loď vinařství běžně nabízí. Určitě by mne ale z Casa Castillo zajímal taky Syrah, mají pravokořenné výsadby z révy, kterou jim na Rhôně poskytl Jean-Louis Chave :-) Každopádně jsem tenhle elitní Monastrell chutnal ve společnosti další čisté ukázky odrůdy ze sortimentu dovozce, Depaula 2016 z Bodegas y Viñedos Ponce (známějšího pro vína odrůdy Bobal z apelace Manchuela), zatříděno jako zemská crianza oblasti Castilla. A přeci jen o chlup levnější, tak za 250 Kč :-) Ale jsou to taky starší vinice, přes padesát let, vyšší nadmořská výška okolo 700-800 metrů a biodynamická práce ve vinicích a čistě i ve vinařství, včetně nízkého síření. Spontánní fermentace, asi pětina celých hroznů, fermentace i něco přes půl roku zrání ve velkých francouzských dubových sudech objemu 4500 litrů. Burgundská láhev, celokorek. Rudá barva lehce do fialové. Zralé spíše červené ovoce a florální linka, parádní čerstvost, něco bylinkových a kořenitých tónů. Suché, středně plné, čerstvé, bezva kyseliny, kořenitost, šťavnatá ovocnost, fajn délka, herbální tón a svíravost. Nic vyloženě složitého, ale zábavné víno, i přes skoro 14 % alkoholu docela chlastací a zajímavé.
