Pod názvem Chianti se lze setkat s širokým rozptylem kvality, od obludného množství naprosto základních jednoduchých vín po opravdu velká červená. Dnes se budeme pohybovat spíše na lepší části spektra, půjde o už trochu slavnější kousek vyhlášeného vinařství. Ve sklence je Fattoria Selvapiana, konkrétně Chianti Rùfina Riserva 2012 Vigneto Bucerchiale. Ve středověku byla Selvapiana jednou z hlídkových věží u řeky Sieve a měla chránit Florencii, dnes chrání spíše dobré jméno Chianti. Tohle víno je vlajkovou lodí producenta (byť třebas za supertoskánce Fornace si účtují více), v některých ročnících vůbec nevzniká (od prvního ročníku 1979 do současnosti se to stalo osmkrát, naposledy v roce 2008). Pochází z jediné špičkové suché kamenité vinice na jílu a vápenci s jihozápadní expozicí, z mixu výsadeb z let 1968 a 1992. Jde o čisté Sangiovese z pozdního sběru, fermentované spontánně v nerezu a vyzrávané „moderně“ v malých francouzských barrique sudech rok a čtvrt.
Rubínová barva, tmavší, s poměrně výraznějšími známkami nazrávání do cihlových tónů na okraji. Poměrně voňavé, spojující zralé červené ovoce, peckoviny, se sladším projevem dřeva, k tomu nazrálejší linka vlhkého lesního podrostu, dotyk živočišnosti a kořenitosti, komplexní starosvětsky působící projev. Suché, středně plné až plnější, se sladkou tmavší ovocnou linkou a šťavnatostí díky bezvadné kyselině, již nazrálé ale jemnozrnných tříslovin je tam stále dost. Velmi pěkná délka, ve které se teplem poprvé projeví vyšší alkohol, který bych jinak na 14.5 % netipoval, je skvěle zakomponován. Vyvážené, pevné, seriózní klasické červené. Líbí velmi. K pití bez problémů nyní, ale pár let ještě bude zrát bez nejmenších problémů. Měl jsem velký problém ponechat si trochu v lahvi na druhý den a zkoumání vývoje :-) Což je u mne vždy známka toho, že mne víno baví více než hodně. Dováží VinoDoc.
