Třikrát biodynamický crémant od Zusslina

V uplynulých dnech jsem postupně otevřel tři různé crémanty z tradičního biodynamického alsaského vinařství Valentin Zusslin, od základu po absolutní špičku, od „klasického“ brutu po nesířený kousek úplně bez dozáže. Mé oblíbené vinařství, psal jsem o nich ostatně znovu nedávno, vždy mělo crémant jako důležitou část sortiment a poměrně seriózní víno, dobu jsem ujížděl na jejich Prestige Brut v magnum lahvi. Od těch dob jejich crémant trochu podražil (startuje na 340 Kč u Jiřího Matějky), jako mnoho dalšího, ale možná jsem byl jen zmlsaný dřívější cenou příliš nízkou. A přišlo mi, že také drobátko zdivočel, naštěstí aniž by obětoval čistotu a charakter. Tak se na něj vrhněme, hezky od začátku.

Crémant Brut je v čiré tradiční lahvi. Odrůdově půjde o Pinot Auxerrois s dílem Chardonnay a Pinot Gris, podle všeho. Citronová žlutá barva, výrazné efektní vytrvalé perlení malých bublinek. Lehce divočejší vůně, navinule jablíčkově ovocná, lehce toastová, fajn. Suché, středně plné, navinule ovocné, dobré kyseliny, lehce zemitá delší dochuť. Solidní, slušně postavený kousek. Brut Prestige (výběr z vinic Bollenberg, Clos Liebenberg a Pfingstberg, na kalech rok a půl) bude odrůdově velmi podobný, ambaláž prakticky stejná. Citronová barva, výrazné perlení menších bublinek. Intenzivní vůně, čerstvá, ovocná, navinulost, trochu krémová. Suché, šťavnaté, výrazné a trochu plnější, dost kyselin, minerální linka, ovocnost, navinulost, fajn stavba. Pěkné pití a vzhledem k tomu, že stojí jen o dvacku víc… asi bych volil to.

No a pak je tu Clos Liebenberg, terroirový kousek ze specifické vinice, ke všemu monopolu vinařství, připravený jako non dosé, bez dozáže, a navíc coby sans soufre ajouté, úplně bez síření. Nesířená biodynamika a přesto top crémant pro rok 2015 dle La Revue du Vin de France nejen v rámci Alsaska ale první příčka ve Francii jako celku. Zusslin přišel s čistě terroirovým crémantem z Clos Liebenberg už v ročníku 2008, v rámci speciální spolupráce s galerií Chéni, i o něm jsem tu psal. Každopádně tohle víno je samostatná záležitost, v tvarově o něco efektnější lahvi, ze zeleného skla a ne čiré. Jen starší keře, dominance Pinot Auxerrois s trochou ryzlinku. Spontánní fermentace ve velkých sudech. Barva vína tmavší citronová, velmi výrazné perlení malých bublinek. Zralejší vůně, hodně směrem květinové, sušené květiny, citrusy, citronová kůra, minerální tóny a toastová linka (aromaticky mi to připomínalo některé špičkové cavy spíš než crémant či Champagne). Suché, šťavnaté v chuti, středně plné, výborné kyseliny a stavba, velmi dlouhé, seriózní bubliny. Pečené jablko, struktura, krémovost, délka. Díky zralé surovině ze starých keřů to má váhu a plnost, skoro bych ani netipoval non dosé, a zároveň svěžest a živost (být ještě o trošku více kyseliny bych klidně zvládl, ale to je spíš moje úchylka, vybalancované je to skvěle). Zaplatil jsem 690 Kč, běžná cena ve Francii je 33€, a nelitoval ani v nejmenším.