Bohemia Sekt, náš největší výrobce šumivých vín, stejně jako mnoho producentů v zahraničí v posledních letech, přidává do sortimentu různé speciální šarže a rozšiřuje nabídku o lahve pro „náročnější konzumenty“. Dneska prakticky nenajdete velký šampaňský dům, který by nově nezačínal nabízet (nebo na něm alespoň nepracoval pro uvedení v nejbližší době) výběr z jediné vinice, směs s ještě delším zráním než obvykle, sérii nově školenou v dubových sudech nebo něco takového. Bohémka rozšiřuje své běžné portfolio v tanku dělaných vín o jednoodrůdové kousky (teď Ryzlink rýnský) a i v řadě Prestige, u vín kvašených v lahvi klasickou metodou, postupně přidává další specialitky. Nedávno to byl Pinot Blanc ke karlovským oslavám, ten se mi líbil opravdu hodně. Aktuálně je to šest set lahví limitované edice Prestige Brut pět let na kalech (cenově postaveno výrazně výše než jejich obvyklý vrchol produkce, sekt Louis Girardot), kterou jsem zatím ještě nechutnal. No a ve větším pak Bohemia Sekt Prestige 36 Brut 2013, na který se dneska podíváme.
Víno je v tradiční hezké flašce, s doplňujícími informacemi na visačce připevněné na hrdle. Číslo 36 v názvu značí počet měsíců, které víno leželo na kalech v lahvi. A tři roky už jsou, pro víno co koupíte v supermarketu (běžná cena 360 Kč, v akci v Globusu jsem bral za 289 Kč), celkem fajn hodnota. Víno ročníku 2013 šlo do lahví v červnu 2014 a odstřeleno bylo v červnu 2017. Po odkalení se tedy zatím srovnává relativně krátce. Vůbec se netají přesným složením – 55 % Chardonnay (69 % vinařská podoblast Slovácká, vinařské obce Hostějov, trať Stará hora, sklizeň 14 - 15. 10.2013 a Polešovice, trať Růženy, sklizeň 15 - 16. 10.2013, 21°NM, 31 % vinařská podoblast Velkopavlovická, vinařská obec Hustopeče, trať Na výsluní, sklizeň 15. 10.2013, 21°NM) a 45% Rulandské modré (vinařská podoblast Slovácká, vinařská obec Žeravice u Kyjova, viniční trať Hradiska, sklizeň 25. 9. 2013, 18,5°NM). Chutnal jsem a poznámky se týkají šarže 14017D. Výraznější žlutá barva, vytrvalé bohatší perlení malých bublinek. Slušná aromatika, zralé jablko, podzimní sad, lehce krémové, jemně toastové a kouřové, nazrálejší. Suché, šťavnaté, pěkná kyselina ale nic řízného, uhlazenější, na bubliny lehce plnější ale určitě ne utahané (čímž některá jejich vína občas trpí), vybalancované, solidní délka. Čistě udělané, výraznější, bohatší dost fajn bubliny. Takže proč ne. Navíc trochu naivně doufám, že ono „36“ dovede pár konzumentů k zamyšlení nad tím, jak se vlastně šumivá vína vyrábějí, jaký je rozdíl mezi zráním v lahvi a v tanku a tak :-)
Abychom nestrávili večer jen s bohémkou, rozhodl jsem se otevřít na srovnání jeden kousek ze Španělska. Agustí Torelló Mata patří mezi mé oblíbenější producenty a pokud jde o kvalitní cavu tak i jedno z nejvýznamnějších jmen (byť jejich roční produkce je „jen“ zhruba půl milionu lahví). Už jsem to o nich psal několikrát (Gran Reserva, Reserva ve starším ročníku, hodně dávno o rosé). Brut Reserva 2013 je 45 % Macabeu, 21 % Xarel·lo a 34 % Parellada, vše z jejich vlastních starších výsadeb. V lahvi zhruba tři roky, degoržování v červenci 2017 (uvádí vždy na vinětě), takže s bohémkou sedí ročníkem i dobou zrání a tak. Žlutá barva, pěkné perlení menších bublinek. Čerstvá, energická vůně, sušené květiny a bylinky, dotyk zeleného jablka, citrusy a minerální linka. Suché, s výraznější pěknou kyselinou, lehčí křehčí stavba, ovocnost kopíruje vůni, jemnější poměrně elegantní víno, pěkné delší doznívání. Velmi fajn cava. Upřímně mi stylově vyhovuje více než ta bohémka, ale jsem si téměř jist, že běžný konzument tichých vín, který si koupí „lepší bubliny“, to bude mít přesně naopak. Jinak v sortimentu vinařství jde o jejich základ, cena ve Španělsku zhruba deset euro.
