Fajn bílé Bourgogne a koncentrovaná Barbera

Každé nové dobré burgundské vinařství na našem trhu se počítá! Včera jsem měl možnost ochutnat Bourgogne „Champ Perrier“ 2015 z Domaine Tessier. Mladý Arnaud Tessier, bylo mu v té době jen 22, převzal vinařství před jedenácti lety po náhlé smrti svého otce. Společně s manželkou hospodaří na zhruba 7.5 hektarech v Meursaultu, vše v bio režimu. Má vinice i v polohách Charmes Dessus (vedle parcely Comtes Lafon), Genevrières či Poruzot Dessus. Rodina dříve komplet produkci prodávala négociantům, Arnaud poprvé v roce 2007 nalahvoval trochu vína pod vlastní značkou a postupně lahvovaný objem zvyšuje. Jeho základní bílá burgunda je ze starých výsadeb spadajících tedy spíš už pod Puligny-Montrachet než Meursault. Stejně jako ostatní vína fermentována spontánně ve dřevě, školeno v dubových sudech z asi desetiny nových. Sudy následně smíchány v nerezu a po půl roce do lahví. Citronová barva. Mladá, svěží, citrusová aromatika, trochu hruška, křídová, s dotykem dřeva a kouře. Taková trochu křehčí, jemnější. Čerstvé, suché, zakulacené ale na patnáctku stále poměrně šťavnaté v chuti. Lehkost, výborně vyvážené, slušná délka, jemná mineralita. Pěkně postavené, elegantnější víno. A rozhodně nadprůměrné Bourgogne. Cena u Jiřího Hrona lehce přes čtyři stovky. A myslím přivezl i něco dalšího krom základu, rád bych ochutnal.

S velkou chutí jsme vypili láhev Barbera d’Asti Pörlapà 2013 z vinařství Boeri Alfonso, viz článek ke staršímu ročníku tady (a ke stejnému, za jiných podmínek, pak zde). Obecně mne tohle víno chutná, ovšem s výtkou, že prostě dost zastírá co a odkud to je, obvykle působí stylem nabušenějších Bordeaux ročníků typu 2009 či 2010. Pörlapà 2013 v tomto směru vybočuje. Manželka ji, jako většinu vín servírovaných u nás doma, dostala nejprve naslepo. A reagovala dotazem, zda jde o nějaké Errazuriz. Ten projev i mně skutečně nejvíc připomínal Cabernet / Carmenére směs z Chile. Ve sklence temné, hutné, barva fialový tón. Intenzivní, hutná, sladce zrale ovocná vůně, temná, lesní plody, černý rybíz, výraznější vliv dřeva. Suché, silné, nabušené. Ovšem výrazná kyselina a šťavnatost, přes sladkost ovoce a plnost neutahané a snadno pitelné. Slušná délka. Efektní, „moderní“ červené. Po pravdě mne vlastně dost překvapilo, jak snadno a rychle to v nás, i přes skoro patnáct alkoholu, mizelo. Ano, Piemonte a Barberu bych netipoval skoro určitě. Ale jinak bezva :-)