Před několika dny se v sále Novoměstské radnice uskutečnila Galadegustace Kupmeto, každoroční představení průřezu sortimentem dovozce za účasti některých vinařů či zástupců vinařství. Jako vždy nás čekalo, krom nových ročníků sortimentu již dobře známého, i nemálo novinek. Postupně jsem projel několik desítek vín a našel si pár kousků, které bych doma pil s chutí. Vezmu to ve zrychleném režimu, hlavně vína co mne opravdu zaujala nebo jsou v sortimentu Kupmeto něčím vyloženě zajímavá či výjimečná.
S radostí jsem ochutnal nový ročník biodynamického Vigne di San Martino Gavi di Gavi 2016 vinařství Giordano Lombardo. Minule se mi dost líbilo, aktuální ročník má tmavší barvu a efektní a o něco divočejší oxidativněji postavenou aromatiku. Malvice, kouř, pikantní. Suché, čisté, živé, zřetelně málo sířené (vůbec?), fajnové kyseliny, slušná váha, lehce krémové. Vybalancované, energické, zajímavé víno.
Úplnou novinku představovalo troufám si tvrdit první k nám oficiálně dovážené japonské víno, myšleno klasické révové. Konkrétně šlo o Grace Koshu Private Reserve 2016, o vinařství i odrůdě jsem se tu už rozepsal detailněji dříve. Toto je ze zajímavějších poloh na břidlici. Světlá, čistá, svěží, jemnější uhlazenější aromatika, čerstvé jablko, květinové tóny, dotyk krémovosti a ležení na kalech. Suché, čisté, fajn kyselina ale spíše uhlazenější, jemnější, čisťounké, elegantní. Slušná délka, příjemně udělané. Víno, které vyžaduje trochu soustředění. A při ceně sedm stovek to nebude mít zrovna snadné :-)
Novinkou v sortimentu je také slavné burgundské vinařství Maison Louis Jadot, od kterého bylo k ochutnání deset různých vín. Z bílých „nerezovek“ to bylo přímé, nekomplikované Petit Chablis 2015, o něco lépe postavené Chablis 2015 a sympatické „gastronomické“ Mâcon-Villages „Grange Magnien“ 2015. Bourgogne Blanc „Couvent des Jacobins“ 2015 nabídlo o něco výraznější ovocnější projev a také znatelné lehce vlezlejší parfémovější dřevo. O dost více mi sedělo Rully Blanc 2014, pěkně svěží vyvážené ovocnější Chardonnay s dobře zakomponovaným dřevem, příjemné, slušně dlouhé, dost fajn víno. Z červených se podávalo čerstvé, svíravější, čistě udělané Beaujolais-Villages Combe aux Jacques 2015. Následovalo další Beaujolais, Morgon 2013, s výraznější zralejší až tmavší džemovou aromatikou a přitom velmi suchou, svíravou, trpčí tvrdší chutí. Z klasických burgund to bylo Bourgogne Rouge „Couvent des Jacobins“ 2014 se světlounkou barvou a výraznější aromatikou do jahod, drobnějších červených plodů, kořenité, suché, čisté, lehčí, přímočaré a snadno pitelné. Givry 2014 opět velmi světlá barva, o něco zajímavější ovocná aromatika, peckoviny, drobné plody, malina. Suché, čisté, šťavnaté s výraznější kyselinou a již nazrávající. Určitě nejvíce z červených se mi líbilo Côte de Nuits-Villages Le Vaucrain 2014 z vinice v Comblanchien. Opět dost světlá barva. O něco zralejší plnější chuť, pěkné červené peckoviny, slušně zakomponované dřevo, suché, čisté, šťavnaté, svíravější a s tříslovinami potřebujícími ještě uhladit, čistě udělané, dobře postavené. Dost příjemný klasický burgundský pinot.
Protože někdy je třeba nakoupit levná vína, tak jsem si projel tři základní kousky QEF vinařství Jerome Quiot. Blanc 2016 je přímočará muškátová záležitost, trochu zemitější, suchá, čistá, ale poněkud nudná. Rosé 2016 je světlé v barvě, smetanovo jahodové v aromatice, suché, čisté, s fajn kyselinou a lehkým dotykem cukru, výborně udělané. Rouge 2014 spíše směr tmavší ovoce, kořenité, s dobrou kyselinou a slušnou stavbu, třísloviny, vyvážené, dobře pitelné. Slušný kousek.
Další novinkou je Château de Minière z Bourgueil, apelace co se tu zas tolik nevidí a určitě bude o chlup složitější prodávat. Ale jako bonus v certifikovaném bio. Na ukázku byla tři červená vína, vždy samozřejmě stoprocentní Cabernet Franc. Jak Chevalier de Miniere 2015 tak Rouge de Miniere 2015 jsou vína tmavě ovocné, pepřově kořenitá, suchá, čistá, šťavnatá, pěkně postavená a typická. O něco syrovější Rouge de Miniere asi i o chlup lépe postavené a serióznější, pěkná ukázka odrůdy co bych s chutí pil doma. Hlavní víno Château de Minière 2011 bylo o hodně zralejší, tmavé, silnější a tak, ale zároveň s na mne až příliš výrazným rušivým vlivem brettu.
Projel jsem si nabídku Champagne Bauget-Jouette, tradičně slušné, a také komplet všechna prezentovaná Bordeaux. Upřímně musím říct, že sada běžnějších vín od négocianta Les Tapis mne neoslovila, vína od Borie Manoux byla o třídu jinde. Pravda i cenově, ale i jejich základní levné Beau-Rivage mi sedělo víc. Hodně chutné Château Beau-Site 2014, poměrně elegantní velmi pěkné Château Bergat Saint Emilion Grand Cru classée 2011 a jako vždy klasické povedené Château Batailley 2014, byť přeci jen oproti jiným ročníkům asi s o něco menším potenciálem zrání. Ale pil bych s velkou radostí.
Novinkou jsou také portská Quinta de Romaneira, kde mne tedy naprosto minulo na můj vkus dost hrubé a nevyvážené Fine White. O něco lepší ze základů bylo Fine Ruby a ještě lepší Fine Tawny, ale stále spíše jednodušší věci. O trošku dál bylo Unfiltered LBV 2012, dlouhé sladké silné a slušně postavené, byť stále mi z toho trochu lezl alkohol. Porto 10 year nabídlo výraznější aromatiku, silně oxidativní oříškový projev a slušnou dlouhou chuť, proč ne. Suverénně nejlepší (a nejdražší) pak Porto Vintage 2005. Pěkná rudá barva, zajímavější komplexnější již nazrávající ovocnost, uzené dřevo, sladké, silné, šťavnaté, ovocné, dlouhé s výraznými tříslovinami a teprve na cestě, efektní výtečné pití.
