Seriózní moravské červené Cuvée 1+1 2009

Před pár dny jsem otevřel láhev Cuvée 1+1 2009 vzniklé ze spolupráce vinařů Miloše Michlovského a Františka Mádla. Konkrétně variantu z odrůd Alibernet, Cabernet Sauvignon a Merlot, kterou jsem si překřtil na „bordeauxskou“. Ještě totiž mají spojení odrůd Pinot Noir a Zweigeltrebe s projevem řekněme více „burgundským“ :-) Fotku lahve jsem házel na sociální sítě s poznámkou „Červený z Moravy. Prej tam nepatří, jsem opakovaně slyšel. No tak já bych si dovolil nesouhlasit :)“ a výsledkem byla debata o něčem úplně jiném. Konkrétně částce, kterou si vinaři za toto víno účtují. Běžná v e-shopu Michlovského je totiž 1649 Kč (ale jde sehnat i o trochu levněji, každopádně při současném kurzu překračuje šedesát euro). A jelikož by na ni stejně došlo, tak klidně může padnout hned v úvodu. Za tyto peníze dostáváte pěknou krabici, extrémně těžkou láhev (takový ten typ, co je prázdná stejně těžká jako jiné plné, takže se strašně špatně odhaduje, kolik vína ještě zbývá), efektní vinětu s parciálním lakem, tlustou kovovou záklopku a celokorek. Taky k tomu mají speciální 1+1 brandované skleničky, výbornou a opět ve stejném designu připravenou čokoládu (jejíž párování s doporučeným vínem ale za mne teda úplně nefunguje) a tak, prostě prestižní záležitost směrovaná na propagování obou vinařství se vším všudy, „imidžovka“. Naštěstí, což mi tak nějak přijde důležité, i samotné víno je parádní.

Temná, stále poměrně mladistvě působící barva. Poměrně výrazná zralejší aromatika tmavých plodů až lesních, masitost, kořenitá linka, perfektně zakomponované dřevo, hodně se mění se vzduchem a potřebuje rozdýchat, vyvíjí se a nabízí komplexní zážitek. Plnější v chuti, vyzrálé hrozny a skvělá kyselina, vybalancované, šťavnatě tmavě ovocné, stále docela mladistvě energicky působící, s jemnozrnnou ale výraznou tříslovinou, pěkná délka. Strukturované, pevné. S časem se uhlazovalo, ve vůni projev posouval do až sladce likérově ovocného dojmu. Krásné, seriózní červené.

A teď zpět k ceně. V kontextu domácích suchých vín je extrémně vysoká (a v zásadě je docela vysoká i pokud se podíváme na ceny produkce i docela prestižních zahraničních vinařství na jejich domácím trhu). Jenže udělat opravdu skvělé červené není zas tak snadné a tohle se rozhodně řadí k domácí špičce. Kolik dalších našich vín je po osmi letech v podobné kondici? Kolik vinařů podobně riskovalo, kolik vín vznikalo s vizí nejen pár let v lahvi vydržet, ale s potenciálem zajímavě zrát ještě dlouhou dobu (a že tohle ještě v úplném klidu ležet může)? Kolik dalších vín bylo připravováno a zrálo podobně dlouho, než vůbec šlo na trh? Upřímně mne ta částka nechává úplně chladným a vlastně mne spíše vytáčí, co za nehorázné částky si dnes někteří moravští vinaři účtují za v únoru prodávané „výběr z hroznů“ přímočaré šablonovité nerezovky z předchozího ročníku. Jasně, soudit „jen“ dle obsahu lahve a v kontextu toho, co jsem schopen pořídit odjinud, asi bych se chtěl pohybovat maximálně na polovině požadované částky. Ale co nadělám, třeba si sem tam 1+1 ochutnám na nějaké degustaci :-) Stejně tak jsem si zvykl akceptovat „ikony“ teď u různých Maďarských vinařství, kde si v klidu začínají říkat o částky okolo dvou tisíc. Ono je to chytré. Řada níže, za třeba 400 Kč (což je stále více než stávala ještě nedávno), která je kvalitou na podobné úrovni, najednou působí jako parádní nákup ;-)