Dnes budu zase otravovat se Španělskem, ale slibuji, že to příští dny proložím něčím dalším :-) Chtěl jsem si trochu prozkoumat odrůdu Xarel·lo i mimo její nejčastější užití, coby součásti šumivých vín, a nakoupil sérii tichých vín různých stylů. Ale to bych nebyl já, aby podstatná část z nich nebyla spíše představitelem určitých extrémů (byť tím je samo masová konvenční produkce, z té také nic objevného nevykoukáte, upřímně). Kupříkladu takový Vermell 2015 z Masia Can Descregut je technologicky a tak všelijak celkem normální, ale jde o odrůdu Xarel·lo Vermell, raritní mutaci odrůdy s červenou silnější slupkou, navíc ze starých výsadeb. Descregut je podnik, který s odrůdou pracuje jako jeden z mála a „objevil“ ji i pro další. Vinice v bio, macerace na slupkách asi dva dny a poté spontánní fermentace a zrání na kalech čistě v nerezu. V burgundské lahvi s celokorkem, hrdlo zavoskováno, zajímavá viněta. Tmavší, výraznější žlutá s naoranžovělými odlesky. Aromatika ze všeho nejvíce evokuje nějakou hutnější vybublanou cavu. Výraznější, pečené jablko, lehce citrusové, linka žlutého ovoce, sušené květy, dotyk minerality a toastový tón. Suché, čisté, středně plné poměrně výrazné, fajn kyselina, nijak složitá struktura ale postavené slušně, lehce jablíčkový dojezd. Zajímavé bílé s charakterem, pije se velmi dobře a drží v otevřené lahvi, s chuti tu upíjím už pár dní.
Amós Bañeres je lékárník z Barcelony, kterého práce a město už tak štvalo, že raději vypadl do Penedès dělat víno. Pomáhá mu v tom Alex Ruiz, na plný úvazek tvůrce bublin v rodinném vinařství Masachs. Společne rozjeli projekt Els Vinyerons Vins Naturals s cílem připravovat chutná naturální vína za rozumné peníze. Už jsem se tu zmiňoval o jejich chutném červeném, které mám shodou okolností zrovna otevřené a baví mne možná více než napoprvé (a rozhodl se ho nominovat na příští Družstvo za dva týdny). Lluerna 2015/16 (jméno je v překladu světluška) vzniká podobným stylem jako červené, ovšem z odrůdy Xarel·lo z různých poloh, hlavně svahů s výrazným podílem vápence, a jde o směs dvou ročníků. Čerstvý čistě nerezový 2016 je doplněn ročníkem 2015 školeným v 300l francouzských dubových sudech. Vinice čisté, fermentace spontánní, bez čiření a bez filtrace. A ten „extrém“ je že i bez síření. Zelená burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavší žlutá barva. Čerstvá, svěží trochu pikantní ostřejší vůně, čerstvé jablko a podzimní sad. Suché, šťavnaté, spíše lehčího střihu, fajn kyselina, dobrá pitelnost. Hodně příjemná, energická, osvěžující a přitom zajímavá záležitost. Na vzduchu se rychle mění, nesvědčí tomu vyšší teplota a celkem rychle také oxiduje, ale v čerstvé vychlazené podobě je to dost zábavné pití. Který bych ovšem nijak nearchivoval. Červená varianta je o dost stabilnější.