Ryzlinkový SodaStream a vinná budoucnost z koncentrátu

Někdo tvrdí, že jsem pesimista, ale já se považuji spíše za střízlivého (ehm…) realistu :-) Jsem přesvědčen, že skončíme spíše jako svět zobrazený v posledním Blade Runnerovi než coby ráj, ve kterém moderní technologie až magicky řeší veškeré problémy. A víno bude vysoce luxusním produktem, ostatně jako cokoliv opravdového, většina bude konzumovat průmyslové náhražky různého typu (upřímně… už dneska skoro nedává smysl některá vína dělat tak jak se dělají, opravdu fermentací hroznů, vzhledem k tomu co se s nimi děje poté; bylo by pro všechny lepší a levnější je rovnou zpatlat kombinací vody, průmyslového lihu a aromatického koncentrátu). Tak nějak jsem se srovnal s plastovými kelímky ve tvaru vinné sklenky s víčkem jak od jogurtu, které obsahují jednu porci vína. Už mne dávno netankují vína v plechovkách, mám jiné starosti. Ale dobrovolně přiznávám, že z uvedení luxusního „Sparkling Gold“ sirupu pro SodaStream jsem přijal… inu coby nepříjemné ujištění, co nás v budoucnu čeká :-)

O co se jedná? SodaStream asi znáte, prostě mašina která vám do vody přidá bublinky. Zároveň prodávají kvanta různých sirupů, díky kterým si vytvoříte z nyní perlivé vody limonádu. Příchutí mají tuny, od obligátní pomerančové, přes kolovou či tonikovou po různé energy drinky a exotičtější „limitované edice“. A už nějakou dobu se snaží i vstoupit do trhu s nápoji pro dospělé publikum. Loni to SodaStream zkusil s jakýmsi jakoby lehkým pivem, nyní s variací na šumivé víno. Už narážím na zprávy o „útoku na Champagne“, ale realita je trochu jiný. V lahvičce se nachází koncentrát s alkoholem, který namixujete s perlivou vodou v poměru 1:5. Výsledkem je nápoj s 10 % alkoholu (až 1.2 litru z jedné lahvičky vyrobíte) a ovocnou „riesling geschmack“. Uáááá!

Vlastně na tom není nic špatného, jen už vidím tu spoustu lidí, co si připraví „šumivý ryzlink“ a budou říkat, že rozdíl oproti skutečnému šumivému vínu stejně nepoznají a tohle jim chutná. SodaStream sám tvrdí, že během „nezávislého“ testu na 100 osobách v Německu dělali srovnání jejích produktu s pravým Champagne. A zatímco jejich výrobek v testu označilo za dobrý nebo velmi dobrý 76 % účastníků, tak o Moët & Chandon to řeklo 67 % a o Veuve Clicquot Ponsardin jen 56 %. Tedy reálně běžným konzumentům tento nápoj chutnal vice než pravé Champagne. U upřímně, aniž bych zatím Sparkling Gold chutnal, jsem si téměř jist, že kdybych to zkusil na rodičích či prarodičích tak test dopadne podobně :-) (ano, bude tam vyšší cukr a méně kyselin, tím jsem si jist…)

Inu do pěkné doby se, mí drazí milovníci šumivých vín, řítíme! Ale není všechno špatně. Holandsko se zařadilo mezi země s vinařskou apelací a ano, i tam vznikají šumivky! Ovšem mnohem více jich pochází z Belgie a začínají si získávat jméno i coby zajímavé svébytné pití a nejen rarita. A takhle by se dalo pokračovat. Můj vnitřní realista mi každopádně říká, že v následujících desítkách let nebude ve sklenkách zuřit současný sport mezi konvencí a průmyslovými postupy a řekněme víny naturálními a rukodělnými, ale spíše mezi víny vzniklými fermentací hroznů a těmi vyrobenými odlišnými postupy (ať už budou nazývaná jakkoliv, dnes jsou tyto postupy v nápojích prodávaných jako víno zatím nepovolené, byť se dějí běžně). Ostatně snahy napodobit slavná vína v laborce už probíhají mnoho let. Donedávna to bylo hledáním technologických a plně legálních úprav skutečných vín ve sklepě, dnes… však už jste to zde četli dříve.