Svůj šampaňský opus, doplněný o přetisk skvělých map regionu, nedávno vydal Peter Liem. Budu se mu věnovat později, zaslouží si to. Po dlouhé práci vyšla kniha Terroir Champagne od Caroline Henry. Nejen krugofilové si užijí dílo Alana Tardiho, stále výborným zdrojem informací o bublinách obecně je Christie's World Encyclopedia of Champagne & Sparkling Wine nebo na Champagne dost povedené The Finest Wines of Champagne. Ti, co zbožňují body a hodnocení konkrétních vín, určitě nevynechají Richarda Juhlina nebo pravidelné ročenky Tysona Stelzera. A k vydání se chystá několik dalších knih, které se mi určitě zaříznout do domácího rozpočtu. Dnes ale chci mluvit o další z novinek, Bursting Bubbles od Roberta Walterse (Amazon, nejčastěji teď nakupuji na německém, solidní ceny a doprava rychle a zdarma).
Nejen různé pop články, ale bohužel i knihy dotýkající se Champagne, často papouškují stále dokola stejné mýty a nepřesnosti a vykreslují oblast ve snad až příliš růžovém světle. Bursting Bubbles takové nejsou. Historii i současnost regionu představují bez příkras, v mnoha ohledech jde o dost silnou obžalobu tamních vinohradnických i sklepních praktik. Obžalobu, která ovšem přináší spoustu zajímavých faktických informací a velmi dobře vysvětluje, proč je stav takový jaký je, z jakých důvodů k němu došlo. Proč oblasti dominují velcí négocianti? Jak je možné, že bylo od šedesátých let prakticky až do konce dvacátého století běžné vinice hnojit domovním odpadem z Paříže a dalších měst? Autor se naprosto netají svým příklonek k elitním pěstitelům (a některým menším specifickým domům) a jejich vínům, které považuje za špičku oblasti a jediná opravdu smysluplná, a o velkých domech toho příliš pozitivního neříká. Ale nebojí se přiznat, že ta nejhorší současná vína nepocházejí z velkých domů ale také od menších pěstitelů, těch neschopných z nich. Přesto mi přijde, že velkým domům, tedy především některým jejich snahám v posledních letech, přeci jen dává menší kredit než si zaslouží.
Kniha stylem trochu připomíná legendární Adventures on the Wine Route Kermita Lynche, i zde jde o jakési putování regionem, postupně se seznamujeme se všemi důležitými fakty a potkáváme se zásadními osobnostmi. I ta poetika a přístup autora jsou si v něčem podobné (byť Kermit je Kermit…), navíc sdílí i povolání dovozce vína (a tedy autor má zájem propagovat pěstitele, které do Austrálie dováží). Kniha vznikla kompilací článků, které o Champagne a tamních top pěstitelích psal pro The World of Fine Wine, jejich pospojováním a doplněním do jednoho logického celku. Mnohé informace jsou rozhodně zajímavé i pro opravdové nadšence do šumivých vín a Champagne obzvláště, vyvracení některých „mýtů“ mi ale přišlo doplněné tak trochu násilně a úrovní zaměřeno spíše na mnohem méně poučeného konzumenta než hlavní texty. Našel jsem si tam spoustu věcí, které by mi přišlo smysluplné přeložit a citovat, ale raději vás nebudu připravovat o překvapení. Celek je skutečně dost fajn putováním, ze kterého si samozřejmě lze vyzobat pár zásadních informací či profily několika vinařů, ale kniha lépe funguje jako příběh hezky od začátku do konce. Pro encyklopedické profily současných top pěstitelů i velkých domů bych doporučil poohlédnout se jinde, viz tipy v úvodu.
Bursting Bubbles se samozřejmě bude číst mnohem lépe těm, kterým se rozbuší srdce rychleji při vyslovení jmen jako Francis Egly, Pascal Agrapart, Cédric Bouchard, Jacques Lassaigne, Jérôme Prévost, Oliver Collin či Pierre Larmandier, spíše než těm, pro které jsou nositeli té opravdové kvality a jediného pravého stylu Champagne jména jako Moët, Heidsieck, Mumm, Henriot či třeba i Krug. Ale paradoxně bych ji doporučil mnohem více té druhé skupině. Nadšenci do pěstitelských šampaňských si zde najdou spoustu zajímavého a téměř jistě i nového a jen se ve svém přesvědčení utvrdí, ale ty ostatní může kniha přesvědčit, aby si trochu rozšířili obzory a více se zamysleli nad tím, proč jejich oblíbená vína vypadají tak jak vypadají a z jakého důvodu jsou ta od top pěstitelů jiná. A nebo je spíš kniha naštve tak rychle, že zůstanou ve své ulitě a ani ji nedočtou ;-)
