Tři španělské šumivky prestižních producentů

V uplynulých dnech jsem otevřel tři španělská šumivá vína, dvě deklarovaná jako cava a jedno coby separátní apelace, ale jinak připravené stejně. Ve všech případech šlo o vína hvězdných producentů, byť spíše ze základního spektra nabídky či největší část jejich produkce. Naštěstí, a bývá tu spíše pravidlem než výjimkou, bývají i tahle vína dost povedená. A začneme u vinařství Gramona, z mého pohledu jednoho z vůbec nejlepších v oblasti (minimálně z těch normálně dostupných v rozumných počtech). Dnes již, jako bonus ke všem ostatním pozitivům, navíc biodynamickém. Rozepisoval jsem se o nich opakovaně. Jejich La Cuvee Brut Reserva 2013 stojí vlastně ještě pod jejich nejznámějším cuvée Imperial (jehož jméno beru jako takové fajn pošťouchnutí nejprofláklejšího Champagne vůbec, stejnojmenné víno od Gramona je ovšem znatelně lepší a je ho navíc taky hodně, byť místo desítek milionů lahví asi 300 tisíc), na kalech dva až tři roky (zde spíše vyšší hodnota) a odrůdově 70 % Xarel·lo a 30% Macabeo. Výraznější, citronová barva, pěkné perlené menších bublinek. Typická, svěží vůně, lehce citrusová do limetky, sušené květy, minerální linka, příjemná. Suché, šťavnaté, dozáž znát ale nijak neruší, ovocné, čistě udělané a pěkně postavené, dobrá délka s decentní hořčinou lákající k dalším douškům. Nadprůměrná, příjemná cava.

I o vinařství Raventós i Blanc (zase biodynamik) a jejich specifické apelaci Conca del Riu Anoia tu byla několikrát řeč, tentokrát jsem otevíral jejich Blanc de Blancs 2015 Extra Brut z trochu extrémního ročníku, původem z vinice Vinya del Llac. Odrůdově 42 % Xarel·lo, 38 % Macabeu a 20% Parellada, na kalech jen rok a půl (odstřel 6/2017). Světlejší citronová barva, pěkné perlení. Čerstvá, svěží, poměrně diskrétní vůně, trochu šumivé céčko, jemnější ovocné projevy, čerstvé a energické. Suché, lehkonohé, s výraznější kyselinou. Štíhlé, poměrně elegantní, příjemně dlouhé bubliny vyžadující trochu pozornosti. Obecně jejich vína nejsou žádné explozivní záležitosti, excelují spíše právě v jemnosti a detailech.

O vinařství Juvé & Camps jsem tu myslím ještě, když nepočítám pár drobných zmínek v seznamem doporučeníhodných výrobců, nic nepsal. Jde o tradičního producenta ze Sant Sadurní d'Anoia, sídla těch největších a nejznámějších značek, a už také nejde o žádného drobečka. Reserva de la Família Cava Gran Reserva Brut Nature je jejich určitě nejznámější produkt, ostatně ho dělají se dvěma miliony lahví výrazně více než čehokoliv dalšího a i vizuál, starosvětská viněta i uchycení korku, je nezaměnitelný. A jde o určitě jedno z nejprodávanějších vín bez dozáže, přišli s ním už v roce 1977 a edice, kterou mám doma, hrdě oznamuje čtyřicáté výročí. Na kalech zhruba tři roky, odrůdově 35 % Macabeu, 55 % Xarel·lo a 10 % Parellada z mixu různých jejich poloh (od roku 2015 certifikovány bio). Citronová barva, pěkné perlení menších bublinek. Výraznější aromatika, které svědčí lehce vyšší teplota, kouřovost, bělomasá broskev, sušené květy. Velmi suché, trochu navinulější ovocnost, výrazná kyselina, slušná stavba, mineralita, decentně nahořklý konec. Nic složitého, ale postupem času mi chutnalo čím dál více, otevíralo se aromaticky i chuťově do příjemných jemnějších odboček, pitelnost výtečná. Precizní, nadprůměrná cava.