Tschida, Marada, Lagravera, Bertrand

Odhrnuji pár nahromaděných poznámek k jednotlivým doma vypitým vínům z posledních dní a týdnů. S obrovskou chutí v nás skončila láhev burgenlandské naturální superstar Christiana Tschidy, jeho „nebe na zemi“ v červené podobě, Himmel Auf Erden rot 2015. Nečiřená nefiltrovaná směs Zweigeltrebe a Cabernet Sauvignon školená delší dobu ve velkých dubových sudech, naslepo bych si ovšem tipnul projevem nejspíš Frankovku. Lehce matnější barva do fialové. Čerstvá, pikantní, na úvod lehce bezsirně funky vůně, tmavší peckovinové ovocnost, energické a evokující svěžest a šťavnatost, linka vánoční kořenitosti. A takové i v chuti, parádně suché, šťavnaté, tmavě peckovinově ovocné, s výraznější kyselinou a energickou čerstvostí, dokonalá pitelnost, fajn dlouhé. Moc zábavný kousek. Prodává WineGeek a sedm stovek teda není málo. Ale Tschida je pojem, no, a svá vína si cení.

Autentista Petr Marada z Mikulčic má taky cuvée s odrůdou Zweigeltrebe, ovšem doplňuje ji vtipně o André. Takže spojení křížence Svatovavřinecké x Frankovka s křížencem Frankovka x Svatovavřinecké. Inu proč ne! Vinař má nové viněty, ta původní mi úplně neseděla, nová je o hodně čistší a k vinaři a zároveň muzikantovi a primášovi cimbálky sedí velmi. Cuvée Ancvaj 2015 je peckovinové, šťavnatá, lehce zemitá, středně plná ale taková lehkonohá a velmi snadno pitelná záležitost, fajn víno ve větším ale dá se s ním i hrát a zkoumat. Z červených patnáctek mne od něj ale vlastně bavilo vše co jsem chutnal. Od čerstvého šťavnatého „milého“ Modrého portugalu (Šibeniční vrch, Mikulov), přes uhlazenější ovocné vyvážené Rulandské modré (Kněžské, Mikulčice) po výraznější, tmavší, lehce živočišnou Frankovku (Kukvička).

Při hledání cenově zajímavých čistě udělaných vín jsem narazil za necelých 6€ na Laltre 2016 z vinařství Lagravera z oblasti Costers del Segre. Moderní producent s dost efektním vinařstvím vybudovaným v jedné z budov bývalého kamenolomu, bio(dynamika) ve vinicích a tak. Tohle víno je Monastrell a Garnacha z mixu různých vinic, studená macerace a následně fermentace v nerezu, krátké zrání ve francouzských dubových sudech. Bordó láhev. Hodně tmavá barva. Výrazná, tmavě ovocná vůně, kombinovaná s živočišností a zemitostí. Totéž se opakuje v puse, kde zemitost přechází do myšiny. Po pár hodinách ve vůni i chuti absolutně nepřijatelně odporné. A nezachrání to ani viněta, která funguje i vzhůru nohama. Ach jo, mám ještě jednu láhev, to jsem zase ušetřil…

V dubnu jsem tu psal o top edici obce Tautavel od Gérarda Bertranda a teď otevíral jeho běžnější (= statisíce lahví) Côtes du Roussillon Villages Tautavel „Grand Terroir“ 2013. Odrůdově Syrah, Grenache a Carignan, dřevěné sudy po devět měsíců u třetiny vína. Tmavší barva, nafialovělá, nic hutného ale. Aromatika do červeného ovoce, dotyk lesních plodů, maliny, něco kořenitosti, lékořice, čisté, slušné. Suché, čisté, šťavnaté v chuti, s fajn kyselinami, pevnější stavba, stále poměrně mladistvé, třísloviny se již ohlazují, kořenitá linka. Dovozce píše, že „Na konci roku 2015 toto víno Wine Spectator umístil v žebříčku TOP 100 Value Wines (vína s nejlepším poměrem ceny a kvality) na první místo v kategorii mohutných červených vín. Oceněný ročník 2013 získal 91 bodů.“ A taky ho WS označil za „chytrý nákup“. Zas takovou výjimečnost v tom víně nevidím, není to nic super složitého, ale pěkná typická dobře udělaná záležitost rozhodně ano a pil jsem s chutí.