Dnes pár novinek ze světa vína, bude to tak trochu o luxusu :-) Oproti nedávné praktické informaci o nových apelacích má aktuální zpráva z Burgundska pro běžného konzumenta tamních vín znatelně menší dopad. Po čtyřiceti letech odchází do důchodu Bernard Noblet, sklepmistr Domaine de la Romanée-Conti. Pracoval zde od roku 1978 a za osm let se vypracoval na svou současnou pozici. Kontinuita je zajištěna, nahradí jej totiž Alexandre Bernier, který se zde připravuje taktéž posledních osm let. Musí to být celkem slušná pakárna, převzít zodpovědnost za jedna z vůbec nejslavnějších a nejdražších vín světa. Argument „mějte ohledy, je to můj první ročník“ by tu asi neobstál :-)
Že v článku vyjde coby ideální vinné sklo univerzálka od Zalto celkem chápu, je skvělá. Ale kdy se prosím z Ridelu, byť jejich klasické ryzlinkovky řady Vinum, stalo sklo pro ty s omezeným rozpočtem? „Pokud jste stále ještě v životním období ‘poslední vinnou skleničku jsem shodil při hraní na X-Boxu’, pak se poohlédněte po Riedelu.“ Svět se mění! :-D
Louis Roederer přichází s novou verzí svého slavného prestižního vína Cristal. Po vzoru dalších velkých domů je to řada Vinothèque s víny vyzrávanými mnohem déle, než je u nich běžné. A to nejen na kalech. Kupříkladu jejich první uvolněné víno, Cristal Vinothèque brut 1995, zrál v lahvi na kalech deset let a dalších více než deset pak už po odstřelu kalů pod korkem. Není toho moc, bílého 400 lahví a roséčka dokonce jen 200. Bílé za tisíc dolarů a růžové, protože ho je jen půlka, za tisíce dva. Mimochodem Cristal mne dost míjel, nebavila mne vysoká a dozáž na limitu kategorie brut a sladkost projevu, ale postupně se sune k dozáži znatelně menší díky výraznějším vstupním vínům částečně školeným ve dřevě (tak trochu ve stylu top pěstitelských Champagne, po pravdě) a je to mnohem zajímavější.
A když jsme u toho delšího zrání a podobných věcí… vinařství Penfolds, autoři jednoho z vůbec nejslavnějších australských vín Grange, přicházejí s jeho speciální variantou. Penfolds g3 je směsí tří různých ročníků Grange – 2008, 2012 a 2014 – a jakási „esence“ této směsky jdou i nad rámec ročníkových rozdílů. Podobných stylem vzniká Reserva Especial španělského vinařství Vega Sicilia, coby směs více ročníků jejich vlajkové lodi Único. Nového g3 existuje 1200 lahví a už je v podstatě rozebrané, i přes cenovku v přepočtu zhruba padesát tisíc korun. Těžko říct, zda se to někdo chystá opravdu pít, nebo prostě všichni sázejí na vzestup ceny podobné limitky a vejvar v budoucnu.
Ale furt mi to dává větší smysl, než se „odlišit“ tím, že do bublin narvu kousky zlata. Což se tak nějak děje všude, od Kobylí po Doddaballapur v Indii :-)
A jako bonus Peter Sisseck ze slavného vinařství Pingus a jeho pohled na naturální vína. Varování předem: kalné víno je prostě ukázkou odbytého vinaření a není pro něj důvod. Zlaté šupinky jsou skoro jako kaly! Diskutujte! :-)