Blíží se svátky a tak se dnes podíváme na jednu trochu výjimečnou ochutnávky, kterou jsme si s přáteli a nadšenci do klasických bublin trochu předčasně nadělili pod stromeček. Ročník 1996 je pro Champagne považován za špičkový a z nějakého důvodu má kultovní statut. Že devadesát šestka je výjimečná prostě často vědí i ti, kteří se jinak oblasti ani příliš nevěnují a další velké ročníky vyjmenovat nedokáží. Trochu ve stínu ročníku 1996, i pro vinné nadšence, pak zůstává 1995, kvalitou v mnoha ohledech srovnatelný a v některých ohledech možná i lepší, ale holt mladší bráška upoutal pozornost více. Před nějakou dobou jsme se takhle sešli nad deseti (vlastně jedenácti) lahvemi těchto dvou ročníků, víny od největších hvězd a zásadních producentů regionu, ale i lahvemi menších pěstitelů, abychom je mezi sebou porovnali. Jak se sluší a patří tak naslepo. Postupně jsme ochutnali pět dvojic, v každé z nich bylo totožné víno jedno producenta v ročnících 1995 a 1996, a teprve na závěr vše odhalili. V souboji těžkých vah se utkali Krug, Dom Pérignon ve variantě P2 (druhé období zralosti, pozdější degorzáž než běžná varianta), Jacquesson, Fleury a Doyard. Bylo to… podnětné :-)
Nejprve něco k oběma ročníkům, se vší problematičností generalizace pro celou velkou apelaci a široký rozptyl stylů a přístupů jednotlivých producentů. Různé zdroje se liší v počtu bodů/hvězdiček a tak podobně, ale tak nějak obecně u obou dvou vždy pohybují v kategoriích špičkové a výjimečné, obvykle s 96tkou o chlup výše. Ročník 1995, po sérii nejméně čtyř ročníků poněkud „komplikovaných“ první téměř u všech producentů deklarovaný, je taktéž poznamenán trochu divočejším počasím. Zima byla v pohodě, ale později na jaře oblast zasáhla série mrazů, která zlikvidovala celkem velkou část úrody hlavně v Aube. Následovalo chladné a vlhké období, které vystřídalo teplé příjemné léto, v pozdějších fázích ale suché a horké, což vydrželo v podstatě až do sklizně. Výsledkem jsou dobře vyzrálá vína, ale se stále výraznou kyselinou, silnější ale vybalancovaná. Nejúspěšnější pro vína postavená dominantně na Chardonnay. Navíc s asi menšími výkyvy kvality mezi producenty než ročník 1996.
Ročník 1996 taktéž začal poklidně, ale opět přišla série mrazů, poslední dokonce v květnu. Ale nezpůsobil tolik škod jako o rok dříve, což lze říct i o deštích a krupobitích stejný měsíc. Následovalo teplejší období a vše se vyvíjelo dobře, v druhé polovině května ale prudký pokles teplot vývoj pozastavil (a způsobil nerovnoměrný růst, kdy pak v hroznech bylo možno najít bobule kompletně zralé i nevyvinuté, hlavně u Chardonnay). Léto pokračovalo počasím ne zrovna ideálním, střídáním deště a horka. Naštěstí s blížící se sklizní se počasí umoudřilo, bylo spíše slunečno, foukal severní vítr bránící plísním a sklizeň byla kvalitní, s povětšinou skvěle zralými hrozny ovšem s velmi vysokými kyselinami. Vína vypadala a mnohdy stále vypadají fantasticky. Jsou koncentrovaná, intenzivní, s pevnou strukturou a obrovským potenciálem. U některých se ale projevuje určitá disharmonie v tom, že v aromatice se vyvíjí poměrně rychle a působí velmi zrale, ale v chuti se posouvají pomaleji a prim poněkud hraje právě výrazná (eufemismus, někdy spíš brutální) kyselina.
Richard Juhlin řadí Krug k vůbec nejlepším vínům ročníku 1995 (na prvních dvou místech má jejich Clos du Mesnil a Clos d’Ambonnay, na třetím pak „běžnou“ ročníkovku), ale na šestém místě a se stejnými body jako Vintage Krug, 96 bodů, má Dom Pérignon Oenothèque, což je to co dnes prodávají pod novým názvem P2. V top vínech ročníku 1996 má Richard Juhlin Dom Pérignon Oenothèque / P2 na třetím místě s 98 body a Krug Vintage na pátém s 97 body (tohle víno má mimochodem 21 % odrůdy Meunier, mnohými domy i kritiky označované za „podřadnější“ a nehodící se do prestižních vín na delší zrání). Jeho body pro Doyarda nemám, Fleury dostal za 95tku 73 (což je u Juhlina furt slušné, jeho žebříček neodpovídá stovce tak jak ji má Parker) a za 96tku dokonce 84. Jacquesson je na tom u něj vyloženě skvěle, ročník 1995 si odnesl 93 bodů a 1996 dokonce 95 bodů. Ve všech těchto případech je ale nutné připomenout, že Juhlin pil jiná vína. Nejen že je hodnotil už před pár lety, ale hlavně šlo nejspíš o úplně jiné odstřely kalů a spíše kratší zrání v lahvi než jsme měli my. Jisté je to u Fleuryho a Jacquessonu, pravděpodobné u Dom Pérignonu, u Krugu možná šlo o stejná vína.
Champagne Jacquesson Avize Grand Cru 1995 Brut Dégorgement Tardif je pozdně (červenec 2010) odstřelené čisté Chardonnay bez dozáže. Nazlátlá barva, jemnější perlení, rozvinutější výrazně zralejší vůně, pečené jablko, toast s medem, sladší teplé ovoce. Suché, velmi přísné kyseliny, řízné, delší, toastové, s teplejší sladší ovocnou linkou. Slušné, fajn pití, se kterým bych už ale neotálel. Champagne Jacquesson Avize Grand Cru 1996 Extra Brut Dégorgement Tardif (odstřel červenec 2012, dozáž 3.5 g/l) se projevovalo zajímavou stavbou, silnější koncentrovanější chuti se skvělými kyselinami a dotykem dřeva, ale zároveň to mělo bohužel korek a holt se nemohlo pořádně ukázat.
Champagne Fleury 1995 Brut (80 % Pinot Noir, 20 % Chardonnay, odstřel květen 2014, dozáž 10 g/l) zlatá barva, jemnější perlení, výrazná umami sójovka-maggi linka, zralejší, výraznější pinotová ovocnost a dotyk citrusu, sladší zralejší medová linka. Suché, koncentrované, energické, silné a efektní, dlouhé, s parádní ovocností, delší, s přísnějšími kyselinami, strukturované, s citrusovou svěžestí, velmi pěkně postavené. Champagne Fleury 1996 Brut (80 % Pinot Noir, 20 % Chardonnay, odstřel v roce 2013) tmavší v barvě a o něco menší perlení, již hodně zralé v aromatice, opět ona umami linka, sladká ovocnost. Suché, expresivní v chuti, výrazné kyseliny, sladkost ovoce, energie a čerstvost, délka. Strukturované, čerstvé, bohaté. Aromatika mne možná o chlup více bavila u 95tky, ale chuť 96tky byla naprosto parádní. Mimo soutěž již po degustaci jsme ochutnali ještě Champagne Fleury 1996 Brut (80 % Pinot Noir, 20 % Chardonnay, odstřel duben 2017, dozáž 7.8 g/l), v aromatice výrazně nazrálé a medovější, ale v chuti s neuvěřitelnou čerstvostí, řízností a energií, nepřipravené k pití a musí ještě ležet.
Dom Pérignon 1995 P2 (odstřel 11/2005) zlaté v barvě, v aromatice karamelový toast, výrazná minerální linka, postupně více citrusových svěžejších tónů. V chuti suché, výrazná kyselina, čisté, s citelnou vyšší dozáží byť stále samozřejmě suché, toastové, citrusové. Dom Pérignon 1996 P2 toastové, karamelové až lehce do příliš přismahlého, čerstvé citrusové tóny a kandovaný citron. Suché, výrazné kyseliny, čerstvost, krémovo-toastové, minerální, poměrně intenzivní. DP takhle starší je snadno rozpoznatelný. Ale upřímně stále nechápu, kde se berou všechna ta extatická hodnocení a popisy jeho neuvěřitelné komplexity a toho všeho, co v něm jde objevit. Mně přijde, že v něm prostě dominuje ona toastovost ze zrání se znatelnou dozáží a ač je to velmi slušné víno, tak kultovnímu statutu nerozumím. A tuplem ne s ohledem na šílenou cenu.
Krug 1995 (ještě bez KrugID a neznámý odstřel, složení Pinot Noir 48 % + Chardonnay 35 % + Meunier 17 %) tmavá zlatá barva, jemnější perlení. Zralé, bohatší, expresivní v aromatice, pečené ovoce, perník a sušenky, živé, energické, minerální, parádní kombinace čerstvosti a vyzrálosti. Suché, živé, energické v chuti, naprosto fantastická kyselina, zralejší, delší, komplexní a přitom tak snadno pitelné. Velké víno se vším všude a pro mne víno večera. Krug 1996 (odstřel 12/2007, Pinot Noir 48 % + Chardonnay 31 % + Meunier 21 %) je v projevu jasným bratříčkem předchozího, s o trochu toastovějším projevem a jakoby o něco teplejší a expresivnější ovocností. Suché, plnější, expresivní, minerální, koncentrované, citrusové s až trochu brutální kyselinou. Dlouhé, mohutnější, bohaté, výtečné víno.
Champagne Doyard Blanc de Blancs Millésime 1995 (odstřel ~ 2010) má nazlátlou barvu a stále pěkné perlení. V aromatice již znatelně nazrálejší, komplexní, stále s citrusovou ovocností a dotyky dřeva, efektní až docela wow projev. Suché, intenzivní, koncentrované, vyzrálé, minerální, dlouhé, krásně vybalancované Champagne. Champagne Doyard Blanc de Blancs Millésime 1996 (odstřel ~ 2010) zlaté v barvě, aromatika působící až nezvykle čerstvě, křídově minerálně, expresivně, s ovocnými tóny, spoustou jemnějších odboček, jistou zvláštní lehkostí a elegancí. Suché, energické, s parádní kyselinou, minerální, bohaté, delší, komplexní velké víno. Ta kombinace svěžesti a lehkosti se zralostí a koncentrací byla unikátní a dostala mne.
Pro mne víny večera Krug 1995, Doyard 1996 a Fleury 1996. S Doyardem 1995 a Krugem 1996 v těsném závěsu, následování Fleury 1995. Trochu zklamání, nejen kvůli korku, jinak obvykle výtečný Jacquesson. No a Dom Pérignon P2… prostě typický, jen mně to nebaví. Ať tak či ona poučný a velmi zábavný večer. Když se tyhle lahve neberou úplně vážně, k čemuž jejich stáří, původ a hlavně ceny poněkud svádí, tak jsou skvělou ukázkou bezvadně pitelných a zábavných vín na celý večer. A nyní mne omluvte, jdu dětem vyrábět vánoční dárky z korků, na nákupy v hračkářství už nemám volné finance… :-)
Odkazy: Článek o degustaci Doyard | Profil Champagne Krug | Starší průřezová degustace Fleury
