Dnes malá všehochuť z uplynulých dní, pitivo mimo „tematické sady“ a lehce alternativní :-) Z nabídka Winegeeka to byl naturální vinař z Collia Franco Terpin a jeho Quinto Quarto Rebula 2014, základní macerované bílé (alias „oranžáda“) z vinic na opuce, odrůda Ribolla Gialla (Rebula) a poměrně komplikovaný ročník. Což znamená, že do základky šlo i hrozno z révy, kterou jinak používá na vyšší řady (a ty nedělal). Ve dřevě na slupkách fermentováno asi týden, zrání taktéž dřevo. Bordó láhev, kovová záklopka, překvapivě maličký celokorek. Matnější tmavší žlutá, naoranžovělá barva. Aromatika se postupně otevírala a byla lepší po pár hodinách, ideálně odpít a pokračovat druhý den či několik hodin dekantovat. Ve vůni bylinné výluhy a čaje, sušená citrusová kůra, lehce evokuje také slanost. Suché, svíravé s výraznější tříslovinou, pěkné kyseliny a dobrá stavba, slušná délka. Čisté, typické, dobře pitelné (hlavně v kombinaci s nějakým tučnějším jídlem), nic složitého ale fajn a zmizlo s chutí. A moc mne baví viněta.
Včera jsem koukal na superdebatu prezidentských kandidátů (bez účasti favorita), četl si u toho vtipné poznámky k tématu na Twitteru („Chudák kandidát, který postoupí do druhého kola. Bude tam sedět dvě hodiny s Moravcem sám.“) a dopíjel láhev výborného saké. A jako už poněkolikáté přemýšlel, kam asi tak emigrovat, pokud Zeman obhájí a Babiš nepůjde sedět. Okinawa? Přidá se někdo? No nic. Saké! Koikawa je zajímavý menší (800 koku, 144 tisíc litrů ročně) producent z regionu Yamagata s historií od roku 1725, tohle konkrétní saké pak Junmai Beppin (鯉 川 純 米 別 嬪) z lokální rýže Haenuki, která se používá i na jídlo, obroušené na 65 %. Alkohol lehce přes patnáct, suché (+5, v té jejich metrice). Čirá sedmička (přesněji 720 ml), šroubový uzávěr. Světlá čirá barva, jen lehounce nažloutlá. Čistá, příjemná aromatika, krémovější rýžová, rýžový nákyp, decentní dotyk žluté ovocnosti a aroma artyčoku. Spíše suché byť zaoblené, krémovější, kyselin tak akorát, překvapivě spíše delší, projevy z vůně se opakuji, včetně jemné nahořklosti v závěru. Výborná pitelnost, dobrý balanc. Zlatá medaile na Slow Food Japan před pár lety a ocenění super kvality vzhledem k ceně, na naše stojí v Japonsku pod dvě stovky. Já platil v Itálii tuším 22€, což stále považoval za slušnou nabídku. Ale cenový rozdíl funguje oběma směry, oranžové z Dobré vinice stojí v japonské vinotéce skoro dva tisíce + daň, to máme lepší ;-)
Bodegas y Viñedos Artuke vzniklo na začátku devadesátých let minulého století, název je spojením jmen synů zakladatele – Arturo a Kike. Artuke 2016 je pak jejich základní červené z kategorie vín „vesnických“, pochází z mixu různých vinic jedné obce, Baños de Ebro (Rioja Alavesa) kde i vinařství sídlí. Technikou přípravy je to vlastně tradiční Rioja z doby, než přišel fenomén výrazného vlivu dubových sudů, tedy celé hrozny a částečná karbonická macerace. Zde je to komplet beton, dřevo žádné. Odrůdově 95 % Tempranillo a zbytek tvoří bílá Viura, jsou v tom hrozny z výsadeb mladých i velmi starých, dokonce až z roku 1902. Víno je v burgundské lahvi, tenká kovová záklopka a aglomerovaný korek. Velmi tmavá barva, odstín do fialové, ale nic hutného. Čerstvá vůně, s efektní vzletnou ovocnou vůní, pomezí tmavých a červených plodů. Voňavé, příjemné, byť dost přímočaré. Suché, šťavnaté, trochu přísnější na úvod, něco svíravosti, svěží čerstvá ovocnost drcených červených plodů, lékořice, dobré sladce ovocné doznívání. Pokud máte rádi vesnická Beaujolais bude vás bavit, super trochu nachlazené a vyloženě chlastací. A rozhodně jinak „tradiční“ Rioja než co si pod tím dnes většina představí. Prostě za šest éček se to dá :-)