Beaujolais stoletých keřů, plnoleté Cahors a efektní Sicílie

Přiznávám, že jsem z AdVivum odešel nejen s lahví Beaujolais od Graillotových, o kterém psal nedávno, ale pořídil si také novinku (alespoň u nás) od mého oblíbeného producenta Domaine du Vissoux (Pierre-Marie Chermette). Konkrétně Beaujolais Cuvée Coeur de Vendanges Vignes Centenaires 2016. Jde o výběr z hektaru stoletých keřů Gamay na žule v Saint Vérand a z dalšího hektaru taktéž stoletých výsadeb ve Vaux en Beaujolais, na černém žulovém podloží. Semi-karbonická macerace & spontánní fermentace, zpracování ve starších malých dubových sudech i větších foudres, lahvováno po půl roce (v dubnu). Mladistvá barva, tmavší, s fialovými odlesky. Klasická, výraznější, expresivnější ovocná aromatika, poměrně intenzivní „fialová“, zralé červené plody, peckoviny a dotyk jahod, lehce dřevo, trochu masité a kamenité. Suché, šťavnaté, s bezvadnou kyselinou a čerstvostí, velmi slušná koncentrace ale víno relativně lehkonohé, středně plné, sladší červená ovocnost. Třísla nemnoho, pěkná stavba a fajn délka. Zábavné, dobře postavené, láká k dalším douškům, připraveno k okamžitému pití ale určitě v klidu nějaký rok vydrží (do 2020+ bych se nebál). Doporučují nižší teplotu konzumace, dokonce jen 13°C, a trochu nachlazené je opravdu lepší. Tenhle typ vín piju moc rád. Cena není nízká, 480 Kč. Ale stoleté keře jsou takový pěkný romantický bonus navíc.

O víkendu jsem s návštěvou otevřel svou poslední láhev Château Haut-Monplaisir Prestige 2000, viz starší článek s detaily. Koupil jsem toho před čtyřmi lety více za skvělou cenu (běžná vinotéková po lahvi byla as čtyři stovky, ale při větším „velkoobchodním“ nákupu něco málo přes půlku). Tmavé v barvě, celkem dle očekávání nazrálejší světlejší okraj, ale méně než bych očekával. Poměrně výrazná, zralejší vůně, tmavé ovoce, švestky až do sušených / uzených, živočišnost, kouřovost, dřevo, kamenitá linka. Naslepo bych asi spíš tipoval starší Bordeaux, po pravdě. Suché, čisté, pěkné kyseliny, nazrálé ale stále poměrně výrazné třísloviny a svíravost, delší, vyvážené, sladší tmavá ovocnost. Efektní, povedený kousek, který dosáhl plnoletosti a stále má dost sil. Hmmm… nejspíš vyrazím hledat do sklepa, jestli jsem tam ještě někde láhev nezapomněl. Výborná věc. A vyzrálejší Cahors (ale i ty mladé, ostatně) se opravdu vyplatí vyzkoušet. Oproti nejslavnějším francouzským oblastem jsou navíc ceny znatelně přijatelnější.

Baglio di Pianetto je středně velký (160 ha, nyní úspěšně převedených do bio produkce) moderní sicilský producent s dvacetiletou historií. Ramione 2012 je jedním z nejdůležitějších vín co dělají, jde o směs Merlotu z vyšší nadmořské výšky (650 metrů nad mořem u Santa Cristina Gela, v provincii Palermo) s Nero d’Avola (to je naopak z nadmořské výšky nízké a navíc pěstováno kousek od moře u Noto, provincie Siracusa). Fermentace prý spontánní, zrání 12 měsíců ve francouzských Allier dubových barrique sudech (nové, jednou a dvakrát použité) a následně dva roky v lahvi před prodejem, lahvováno bez filtrace. Tmavá ale již znatelně nazrávající barva. I vůně temně ovocná, teplejší do džemu, černé třešně a černý rybíz, čokoláda, vanilka. Suché, plnější, s teplejším ale nerušivým projevem alkoholu. Slušná kyselina, délka a stavba, měkčí třísloviny, kořenitá lékořicová linka. Efektní, teplejší líbivější dobře udělané víno, těžko zařaditelné co přesně a odkud to je, ale jinak fajn. Skončilo u nás jako dárek, mám dojem coby jedna z vánoční firemních lahví, a pro tenhle účel šlo myslím o dobře zvolený kousek co nadchne mnohé. Můj styl to úplně není :-) Cena ve Wine Food Market 429 Kč.