„Naturální“ zajímavé saké, bílé do mrazu a en rama Manzanilla

Dnes začneme v Japonsku. Kimoto Junmai od Matsunotsukasa je ve verzi, kterou právě popíjím, docela unikátní saké. Tato rukodělná záležitost, která vzniká z rýže Yamada Nishiki ekologicky pěstované nedalako sakévarny v oblasti Ryuo u jezera Biwa (pokud jste byli v Japonsku, tak je velká pravděpodobnost, že jste projížděli poblíž... řítí se tamtudy nejvytíženější trať rychlovlaku na světě, ta spojující Tokio s Kjótem a Ósakou) obroušené na 60 %, je zpracovaná tradiční a dnes už málo použitou technikou kimoto (pokud vám výraz nic neříká, tak doporučuji sérii saké článků Úvod do saké I. – Výroba krok za krokem, Úvod do saké II. – Druhy a styly saké, Úvod do saké III. – Historie ve zkratce, O pití saké nad devíti vzorky) a zákvas nechávají rozjet přirozeným prostředím a kvasinkami v provozu. Fermentace navíc probíhá v hliněných „amforách“, které pro ně trochu paradoxně vyrábí v Kjótu Američan. Jde o charakterní kousek světle žluté barvy, s vůní rýžového nákypu s meruňkami a trochou zemitějšího zralejšího projevu, s hlubší (polo)suchou chutí, krémovější a poměrně výraznou, měkčí, s výrazným umami projevem. Funguje hodně pěkně jak studené tak i ohřáté. Jde o jedno ze saké, které budu otevírat 28. února ve Vinografu na edukační degustaci, ještě zbývají 3-4 volná místa. Zájemci se klidně hlaste na cerovsky@ginjo.cz, krom tohoto kousku je tam specialit a výjimečnějších záležitostí vícero. Budu muset sehnat nějakou běžnou průmyslovku na srovnání, aby byl obrázek přeci jen trochu ucelenější :-)

Jedno z vín, u kterých jsem opravdu rád za domácí zásoby, je Juhfark ze Somló, z vinice Aranyhegy, z vinařství Fekete Béla (viz návštěva vinařství + něco o současných změnách). Konkrétně tedy ročník 2011 mne nadchnul už mnohokrát a myslím, že se mu to ještě párkrát povede :-) Barva je spíše tmavší žlutá. Aromatika docela expresivní, koncentrovanější, kombinující žluté a podzimní ovoce, dotyk medu, specifickou železitou mineralitu. Suché, plnější a silnější („ohnivé“) ale s bezva kyselinou, opět žluté ovoce a podzimní sad, minerální, dlouhé. Prodávalo Vinorum za 375 Kč, už je pryč, ale snad časem zase (byť třeba jiný ročník) bude. Já vím, že tu furt doporučuji nějaké „divné“ věci, ale prostě podobně charakterním kouskům je snadné propadnout…

A aby byl pátek s víny, které v ČR zajímají jen pár deviantů a většinu z nich znám osobně, kompletní, tak si dáme Lustau 3 En Rama Manzanilla 2017. Můj z producentů sherry nejoblíbenějších, Bodegas Emilio Lustau, který jako obvykle (coby firma extrémně úspěšná exportně, hlavně v USA) povýšil současný oblíbený trend en rama (viz třeba zde) ještě o kousek víc a přišel s kolekcí vín z každého ze tří měst sherry trojúhelníku – fino z vnitrozemského Jerez de la Frontera, přímořská manzanilla ze Sanlúcar de Barrameda a opět přímořské fino z El Puerto de Santa María. Dnešní láhev je v zásadě jejich dobře známá Manzanilla Papirusa, z bodegy u ústí řeky Guadalquivir a pláže La Calzada, stočená ze dvou ideálních sudů (z celkových 135) o něco dříve než Papirusa a hlavně bez filtrace a dalších úprav. V tomto případě je to saca primavera 2017, v dubnu loňského roku. Produkce omezena asi na tisíc lahví. Výraznější tmavší zlatá barva, lehounce kalná, v lahvi se dokonce najde nějaký depot. Není to obvyklé, většinou i en rama kousky vinařství alespoň nahrubo přefiltrují. Aromatika je oproti běžnému sherry výrazně ovocnější, zelené jablko a jablkový koláč, kvasnicový tón, něco mandlí a oliv ve slaném nálevu. Oproti „encyklopedickému“ křehkému projevu manzanilly trochu jinde. A totéž se opakuje v chuti, je koncentrovanější, ovocnější, suchá, s výraznější kyselinou a tak nějak blíže trochu oxidativněji postavenému bílému než biologicky vyzrávanému sherry. Koncentrovanější, lehce slané a mírně nahořklý závěr citrusové kůry. Zajímavý, netypický kousek, po pravdě mi ale sedí víc jiný styl. Moc by se mi ovšem líbilo, do nějaké výukové degustace, postavit v mladé podobě všechna tři vína vedle sebe. Cena navíc není zrovna nízká, 17€ za 0.5l láhev, běžné Papirusa je sedmička a stojí deset.