Slovenský rychlokurz na šestnácti vzorcích

Vína ze Slovenska. Očekával bych, že nám budou blízká a budeme toho o nich vědět spoustu, ale realita je poněkud jiná. Už jsem se o tom zmiňoval několikrát, sám se k nim dostávám spíše výjimečně a je to nejspíš škoda. V 11. ročníku soutěže Prague Wine Trophy v roce 2017 soutěžilo slovenských vín docela dost a dopadla skvěle. Využil jsem příležitosti a vyrazil na řízenou ochutnávku s nejúspěšnějšími producenty, „masterclass“ kterou ve Vinografu vedla a komentovala enoložka, degustátorka a ambasadorka slovenských vín Ing. Edita Ďurčová. Na šestnácti vzorcích jsme si projeli bílé i červené klasické odrůdy (nejvíce pozornosti bylo věnováno veltlínu a frankovce, v důležitosti jak padlo „našemu chardonnay a pinotu“), úspěšné novošlechtěnce, našlo se něco z „naturálního“ trendu i víno sladké a vše bylo doprovozeno zajímavými informacemi a především komentářem těch nejzodpovědnějších, samotných vinařů a autorů jednotlivých vín. Obrázek o slovenském vinařství je to samozřejmě neúplný a zkreslený výraznou selekcí, každopádně poskytl leccos k zamyšlení. Obzvláště v poslední třetině degustace, kdy už začal alkohol jasně působit a padala spousta poznámek a upřímných výroků mimo kategorii „z marketingových příruček“, bylo zřejmé, že jde sice o „silnou zostavu“ a coby malá vinařská země „drží pri sebe“, ale situace na trhu není vůbec snadná. A pohled na to, jak má dobré víno vznikat a co jím opravdu je, se i mezi zúčastněnými výrazně liší :-)

Slovensko se dělí na šest vinohradnických oblastí (a ty, krom Tokaje, dále na rajóny) – Malokarpatská, Južnoslovenská, Nitrianska, Stredoslovenská, Východoslovenská a Tokaj. Největší a u nás nejznámější jsou první dvě, Malokarpatská díky několika výrazným větším úspěšným a exportujícím vinařstvím a Južnoslovenská hlavně po úspěchu vín ze Strekova :-) Nebudu zabíhat do detailů o půdních a klimatických podmínkách, na to bude doufám prostor časem u některých jednotlivých vinařství. Ze zhruba 400 registrovaných producentů je za 85 % vyrobeného vína zodpovědných 20 největších, ač „průměrné“ vinařství je spíše menší rodinná firma. Co se odrůd týče, tak v bílé mají po pětině výsadeb Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský, následuje Müller-Thurgau se zhruba 12 %, Ryzlink rýnský se skoro osmi a Rulandské bílé s necelými sedmi. A samozřejmě kupa dalších v menší míře. Z modrých odrůd je jasná dominance Frankovky s více než 35 % osázených ploch, na druhém místě Svatovavřinecké s necelou čtvrtinou celkových výsadeb. Skoro patnáct procent má Cabernet Sauvignon, Alibernet se blíží sedmi a pět procent ještě překračuje André. Modré odrůdy tvoří zhruba čtvrtinu celkových výsadeb. Jde o údaje, které poskytuje Ústredný kontrolný a skúšobný ústav poľnohospodársky v Bratislave, ovšem pokud jde o slovenské statistiky a relevantní údaje, tak tam jsem narazil na pár problémů.

Snažil jsem se zjistit nějaké trendy podpořené čísly, nejen dojmy lidí se kterými jsem se v poslední době bavil, a průvodcem se mi stala Situačná a výhľadová správa Vinič hroznorodý, hroznové víno, přesněji jednotlivá vydání od roku 2004 (s údaji již od roku 1994) do roku 2017. Některá čísla tam docela lítají, třeba spotřeba vína na osobu klesala od roku 1997 z 12.5 litru na osobu až do minima v roce 2005 s 10.2 litry, aby poté opět začala stoupat na současných 13.9 litru. Ovšem v roce 2014 tam mají extrémní skok na 18.6 litru (což bych si skoro vysvětloval tím, že se na území Slovenska ve velkém prodalo víno, které se ve skutečností odvezlo a vypilo jinde… pokud mi neunikla nějaká zásadní tamní událost, která by nečekanou a v dalších letech nezopakovanou spotřebu vysvětlovala, nebo nejde o vyloženou chybu co opakují ve statistikách už roky).

Pokud jde o plochy osázených, využívaných a rodících vinohradů, tak tam je trend zřetelný na první pohled… z 22 401 hektarů v roce 1994 jde o setrvalý pokles (mimochodem maximum ve „zlatém věku“ bylo 57 tisíc hektarů), v roce 2004 už to bylo jen 12 248 hektarů a dnes je číslo 8 872 hektarů a posledních tři roky docela stabilní. Jde o čísla, která poskytuje Štatistický úrad Slovenskej republiky a měla by docela slušně odrážet skutečnost. Ústredný kontrolný a skúšobný ústav poľnohospodársky v Bratislave poskytuje, pokud jde o údaje o jednotlivých vysázených odrůdách a plochách, čísla výrazně vyšší. U moštových odrůd a plodných vinic jejich hodnoty překračují čtrnáct tisíc hektarů a to už je pořádný rozdíl!

Rozdíl by teoreticky mělo způsobovat to, že ÚKSUP bere celé evidované vinice a neřeší, že tam je hromada cest, zatravněných ploch etc., navíc bere údaje z katastrálních úřadů a registru vinohradů, včetně informací od různých zahrádkářských spolků a podobně a má tam nejspíš kvanta opuštěných ploch vedených jako obhospodařované. Zatímco Štatistický úrad vychází z údajů od registrovaných vinohradníků a u informací o přesné ploše i z použití vlastních zdrojů, družicového měření. Alespoň tak jsem to po dotazech pochopil. Ten rozdíl je ale fakt brutální. A věta z jedné odpovědi myslím mluví za vše: „Oficiálne čísla sú dosť zahmlené. Predpokladám, že je to kvôli dotáciám.“ Přiznávám, že ten nesoulad až trošku „bordel” způsobil, že jsem dokončení tohoto zápisku furt odkládal, nemám rád texty kdy si nejsem jist fakty :-) Ale co už, jdeme na vína.

Pavelka Rizling vlašský 2016 neskorý zber (suché, Pezinok) čerstvé, čisté, příjemně aromatické ale nevlezlé, žlutá ovocnost a dotyk mandlového těsta. Suché, šťavnaté, čisté, středně plné, vyvážené, dobrá délka, dotyk minerality. Vybalancovaný, pěkně pitelný vlašák. 7€.

Golguz Veltlínské zelené 2016 akostné (suché, Hlohovec) světlá barva, sevřenější aroma, diskrétnější. Suché, čisté, přímočaré, lehce kořenité v závěru. Výraznější kyselina, dobrá pitelnost. Jejich základní věc za 5€.

Mavín Veltlínské zelené 2016 (suché, Pezinok) trochu vlhce vápenité ve vůni, krémovitost, dotyk dřeva, suché, středně plné, fajn ovocnost a něco dřeva, balanc, příjemné pití. 9€.

Repa Winery Veltliner Granit 2015 (suché, Dubová) výraznější barva a také nazrálejší v aromatice, lehce listnatě herbální linka a něco kořenitosti. Suché, živé, lehkost a pitelnost ale i důraz, minerální linka, krémovost z delšího školení na kalech, lehce mandlovina v závěru. Výraznější kyseliny, přísnější styl, povedený složitější kousek. 8€.

Karpatská perla Veltlínské zelené (Noviny) 2015 (suché, Modra) již trochu nazrálejší aromatika, lehce medová s až jakoby dotykem botrytických tónů, ovocnost a kořenitá linka, lehce vlhká zeď. Čisté, trochu zralejší, opět ona medová a botrytická linka ale víno úplně suché, čisté, dlouhé, fajn žlutější ovocnost, dobře postavené. 9.5€.

Slobodné vinárstvo Supermajer Veltlínské zelené na šupkách 2015 (suché, Hlohovec) tmavší barva směrem do oranžové. Bohatší, efektní aromatika, pomelo, citronová kůra, bylinky, trochu oxidativní štych. Suché, čisté, kyseliny výrazné ale vybalancované, lehkost, pitelnost, decentní svíravost, lehce zemitý ocásek. 20€. Když Mišo Kuropka mluvil o víně a jejich přístupu k vinaření (a potažmo ceně vína), sledoval jsem, jak někteří vinaři obrací oči v sloup a šuškají si mezi sebou, působilo to především jako posměšky co neřeknou nahlas. S přístupy Slobodného vinárstva nemusí zrovna souhlasit, ale pokud se o nějakém slovenském producentovi v současnosti pravidelně mluví v zahraničí (rozuměj jiném než ČR), píší o něm i prestižní magazíny jako Decanter a daří se mu vyvážet i na hodně složité trhy, tak jsou to právě oni. I díky nim se lidé dozvídají, že nějaká slovenská vína vůbec existují a stojí za pozornost a vinné Slovensko není jen poznámka pod čarou v průvodcích ve znění zhruba „Část Tokaje se nachází i na Slovensku, ale vína z Maďarska jsou kvalitnější.“ Takže neposmívat a spíš se zamyslet, jestli náhodou něco nedělají správně. A není to nutně jen vezení se na trendu „naturálních“ vín, chce to i trošku další práce :-) Slobodné vinárstvo letí kvalitativně neustále nahoru, neusínají na vavřínech, některá jejich vína jsou naprosto špičková a je za tím vším obrovská hromada práce.

Editio Vinifera Cuvée Devín 2016 (polosuché) světlá barva, expresivní těžší „tramínová“ květinová aromatika (ona v tom navíc část tramínu a pálavy je), aromatické, lehce citrusové. Spíše suché s cukrem dodávajícím dojem plnosti, moc pěkná kyselina, aromatické, pitelné, čistě udělané, fajn délka. Cena 11€.

Vins Winery Svatovavrinecké 2015 (Vinohrady na Váhom) výraznější, tmavší ovocná aromatika, expresivní, s výraznějším projevem dubových sudů. Suché, středně plné až plnější, tmavě ovocné, s výrazným sladším projevem dřeva, dobrá struktura, jemné taniny, delší. Na mne to dřevo zatím docela dominovalo, ale čas tomu ještě prospěje. Pocitově taková „rakouská moderna“ :-) 15€.

Pavelka Frankovka modrá 2015 (Pezinok) opět tmavší lehce lesně ovocné, s divočejšími odbočkami a sladší marmeládovou linkou. V chuti ovšem suché, šťavnaté, svíravější, čisté, pěkně udělané a krásně pitelné, s výraznější tříslovinou a delším dozníváním s minerální linkou. 8.5€.

Golguz Frankovka modrá 2015 (Hlohovec) nazrálejší v aromatice, trochu zastřenější a takové… zvláštní, něco mi na tom vadilo. Dokonce jsem raději ochutnal z druhé lahve. Suché, dost kyselin svíravější, zralejší červené ovoce. Chuťově fajn. Necelých 8€.

Slobodné vinárstvo AlterNativa 2013 magnum (Hlohovec) je stoprocentní frankovka, se světlejší barvou, čerstvou lehce pikantní aromatikou, svěží, živou, spíše do červeného ovoce, peckovin. Suché, svěží, s výraznější kyselinou, lehkonohé, živé, šťavnatě ovocné. Perfektně pitelné, zábavné zajímavé víno. Jestli někdo ujíždí třeba na Poulsardech z Jury, tak tohle určitě zkuste. Zatím není v prodeji, magnumka odhadem za 40€. Stejně jim za to v NY urvou ruce :-)

Repa Winery Frankovka modrá 2011 (Čajkov, Drženice) výraznější, tmavší sladší ovocnost, zralé, bohatší, s perfektně zakomponovaným dřevem. Suché, krásně ovocné, vybalancované seriózní červené. Delší, zajímavé. Parádní Frankovka, cena 18€. Od vinařství doporučuji zkusit i Pinot Noir, taky se jim moc daří. A celkově prostě umí.

Editio Vinifera Cuvée Dunaj 2015 (Čachtice) s trochou Merlotu. Sladší aroma, hodně zralá až přezrálá ovocnost, trochu oxidativnější projev, kořenitá linka. Suché, středně plné, dobré kyseliny, sladší ovocnost, výraznější třísloviny a dřevo, docela efektní kousek. 12.5€.

Vins Winery Dunaj 2015 (Šintava) výrazné, zralé, s hodně dominantním projevem dřeva, efektní. Suché, silné, sladce ovocné ale s dobrou kyselinou, koncentrované, delší. Taková trošku obludka, ale bude se myslím líbit :-) 15€.

Mavín Dunaj 2015 (Strekov) výrazná až taková moštová ovocnost, trochu divočejší, suché, výrazné, poměrně dost třísla, koncentrované. Svéráznější, znatelně vybočující projev. 16€.

Karpatská perla Veltlínské zelené ladové 2015 (sladké, Modra) efektní, bohatší vůně, medová, koncentrovaná, peckovinové konfity, lehce těkavé. Sladké, ale krásná kyselina a určitá lehkost a až překvapivá pitelnost (zhruba 230 g/l cukru a 7 % alkohol), bohaté, sušené ovoce, dlouhé. Parádní věc.

Kdybych měl vypíchnout z téhle sady tři jména, tak mi opravdu sedla produkce Repa Winery, ze „starých známých“ dle očekávání Slobodné vinárstvo a určitě by mne zajímala další vína od Pavelky. Ale jak naznačeno už výše, tak to skutečně byla silná sestava :-)