O víkendu jsem shodou okolností pil dvě velmi odlišná vína z portfolia koncernu LVMH – Champagne Veuve Clicquot Ponsardin Brut, prostě klasickou žlutou vinětu, a Terrazas de los Andes Malbec 2015, horské (1070 metrů nad mořem) červené z Argentiny, konkrétně oblasti Mendoza a údolí Uco, základ produkce tohoto vinařství. K bublinám myslím netřeba nic dodávat, ze základu dvou šampaňských megaproducentů dostupných naprosto všude vždy preferuji vdovu před Moëtem a dokonce mi obvykle opravdu chutá. Poměrně výrazná žlutá barva a vytrvalé perlení menších bublinek. Aromatika kombinující zralé jablko, toastové tóny, kouřovost, poměrně výrazná autolýza a vliv rezervních vín, zralá hruška, něco krémovosti. Suché, byť dozáž jasně znát, vyvážené, opět žlutá ovocnost a krémovost a toastový tón, slušná délka. Dovolil bych si tvrdit, že by klidně zvládlo menší dozáž, ale to by se ho třeba prodalo o pár set tisíc lahví méně :-)
A Malbec? Výraznější rudá, fialové odlesky. Sladší intenzivnější ovocná aromatika, tmavé peckoviny, kořenitá linka a dotyk čokolády. Suché, čisté, sladce ovocné v chuti, měkčí třísloviny, delší ovocná dochuť. Proč ne, solidní kousek s dobře zapracovaným dřevem. Ale cena okolo čtyř stovek je za podobný styl docela dost, upřímně.
Při víkendovém pobytu na horách padla láhev Geil (kompletně Weingut Oekonomierat Johann Geil I. Erben GbR, kdo se s tím má psát…) Weisser Burgunder 2016 trocken z Pfalze, víno z jejich základní gutsweine řady. Burgundská láhev se šroubovým uzávěrem. Citronová žlutá barva. Čerstvá, čistá vůně, především směrem žluté ovoce, hruška a trochu tropické ovoce, krémovost. Suché, čisté, s dobrou kyselinou a dotykem zbytkového cukru, uhlazenější, snadno přístupné, dobře pitelné. Nic složitého, ale fajn. Jejich základní ryzlink mi přeci jen sedí o trochu víc, ale tohle bude davy bavit.
A když jsme u těch „spotřebních“ produktů… ochutnal jsem a vypil pár sklenek Republica Exclusive Rum z produkce „tuzemákového“ giganta jménem Božkov. Zde se jedná o snahu o prémiový produkt, pravý třtinový rum který osloví tu obrovskou skupinu lidí, kteří na něm teď ujíždějí, za rozumnou cenu. Produkt oslavující „prvorepublikové hodnoty“, na trh vypuštěný s blížícím se stoletým výročím samostatného státu a vinětou, která se podle mne tedy opravdu povedla. Mělo by jít o směs „až 8letých rumů z Nikaraguy, Dominikánské republiky, Barbadosu a Jamajky.“ Dobrovolně přiznávám, že rum spíše nevyhledávám, je to na mne obvykle moc měkké a sladké pití a prostě v tom nenalézám nijak zásadní potěšení. Ochutnal jsem, v rámci sebevzdělávání, všechny ty superpopulární značky jako Zacapa či Diplomatico v jejich různých variantách a také kupu dalších, ale jen naprosto výjimečně (drsnější styly) mne něco opravdu oslovilo. Pak přišla božkovská Republica a… nic se nezměnilo :-) Voní to poměrně intenzivně, dominuje karamel a sladkost, k tomu se přidává sušené ovoce jako datle a švestky, je tam nějaká ta vanilka… takové trochu dezertně vánoční, vlastně :-) V chuti opět sušené ovoce, výraznější sladkost, melasa, alkohol uměřený (38 %) a celek líbivě uhlazený. Jako není to špatné a věřím, že s tím zaujmou mnohé (a já si dal dobrovolně druhý den znovu, při hlídání děti blbnoucích v mínus deseti ve zmrzlém sněhu). Obzvláště teď s hodně agresivní cenovou politikou při vstupu na trh, půllitrovka se dá sehnat od 220-230 kaček a sedmička o nějakých 50 více. Na stole bude navíc vypadat parádně. Jinak na fotce se chladí ve sněhu, ale pil bych spíš při teplotě pokojové :-)
