A začneme mou milovanou odrůdou. Olivia Brion Pinot Noir 2013. Parádní aromatika, červené peckoviny (třešně), dotyk jahody, perfektně zakomponované dřevo, něco hlubších zemitějších tónů. Šťavnaté v chuti, parádní kyseliny a pitelnost a ani náznak utahanosti, jistá pikantnost, opět především červené ovoce, energie, balanc, výborná délka. Dost „burgundský“ styl a nádherné víno, které bude bez problémů zrát. Člověka pak potěší, když zjistí, že jedou v organice a pocházejí z Wild Horse Valley, nejchladnější části údolí Napa. To sedí :-)
Projel jsem si všechna vína v nabídce Hendry Ranch z Napa a i zde byl dost spokojen. Bavilo mne nerezové Albariño 2016, svěží mladičké květinovo-ovocné, jemnější, suché, svěží a výtečně pitelné bílé. Bezva bylo srovnání Block 24 Primitivo 2014 a Zinfandel Blocks 7&22 2014. První z nich byl trochu divočejší, s fajn kombinací sladké a kyselé ovocnosti, poměrně koncentrovaný ale energický a neutahaný. Připomněl mi trochu Itálii. Druhá varianta voňavější, až likérově sladce zralá, nabušená, na mne všeho až trochu moc, pro mne typičtěji „novosvětská“. Nerezové i dubové Chardonnay bylo fajn a stejně tak Pinot Noir slušný, chutnal se tam dost solidní Cabernet a také Malbec. Ale asi nejvíce mne z jejich vín oslovil Merlot Block 13 2013. Poměrně efektní výraznější aromatika, bohatší, fajn kombinace drobnějšího červeného i tmavšího ovoce, něco dřeva do čokolády, herbální linka. Suché, skvělé kyseliny a stavba, delší, středně plné, pěkně ovocné ale s dalšími zajímavými vrstvami, takové „starosvětštější“, velmi povedené.
I když mne film Víno roku moc nebavil, tak knihu na podobné téma jsem si přečetl celkem s chutí a vína z Château Montelena prostě nemohl vynechat. Když už jejich Chardonnay 1973 zdrtilo na slavné degustaci legendy z Burgundska :-) Napa Valley Chardonnay 2014 je víno zralejší, krémově ovocné s výraznějším tropickým projevem, ale zároveň dostatečně svěží a energické. Suché, pěkné výraznější kyseliny a svěží žlutá a tropická ovocnost, delší s jasným vlivem dřeva, povedené. Calistoga Zinfandel 2014 je víno voňavější, spíše tmavě ovocné, suché s bezva kyselinou, vybalancované, s výraznějšími ale sladšími tříslovinami, dlouhé, hodně fajn.
Výborné věci mělo menší vinařství Peter Franus, především mne zaujala dvě z nich. Sauvignon Blanc 2016 (Carneros) je víno čerstvé a expresivní, kombinuje herbální linku připomínající „sběr surovin na caprese“ (vyhřáté rajčatové listy, bazalka) s tropickou ovocností, poměrně komplexní projev. V chuti suché, čerstvé, expresivní, perfektně pitelné. Efektní, s decentním dotykem dřeva, vyloženě chutné. Brandlin Zinfandel 2014 (jediná vinice na svahu Mount Veeder) je víno s expresivnější spíše červenou ovocností a trochou kořenitosti, s výraznějším dřevem a kouřovou linkou, komplexní a s potenciálem výborně zrát. Plnější, výrazné, ovocné, s bezva kyselinou, výborně postavené, seriózní skvělé červené.
Zaujala mne též vína Smith Madrone ze Spring Mountain, vinic skrytých mezi stromy v pohoří Mayacamas. Vynechat jsem je nemohl, mají totiž i ryzlink, na který poctivě trénovali v Německu :-) Riesling 2014 je víno citrusově ovocné, trochu „naftové“, suché, čisté, s fajn kyselinou a příjemnou ovocností, dobrá délka a pitelnost. Chardonnay 2015 výraznější projev dřeva a krémová žlutá ovocnost zralého jablka a hrušky, výraznější plnější v chuti, bohatší, s bezvadnou kyselinou. Efektní, fajn kousek. Dřeva kupa, ale je tam fajn energie. Cabernet Sauvignon 2014 intenzivní, tmavě ovocné do švestky, suché, výrazné, hodně kyselin i dost třísla, tvrdší přísnější projev, s potenciálem (a potřebou) zrát. Zase žádné přihřátá záležitost, potěšilo.
Projel jsem si i několikero bublin a celkem logicky nejlepší dojem zanechal kousek Le Rêve Blanc de Blancs 2011 z Domaine Carneros, jejich vlajková loď inspirovaná vínem Comtes de Champagne od Champagne Taittinger. Ostatně jméno Taittinger na vinětě najdete, tato šlechtická rodina vinařství založila a stojí za ním. Čerstvé, čisté, jemnější, spojující ovocnost do hrušky, něco citrusů, toastová linka, přismahlé crème brûlée. Příjemné kyseliny, svěží, pěkně postavené, elegantní, klasické bubliny v hodně šampaňském stylu. Byť osobně bych preferoval ještě o něco výraznější kyseliny. A po pravdě vzhledem k požadované ceně (u nás, ale i ve vinařství, rozdíl není tak zásadní) bych vždy sáhl po Champagne. A že bych si mohl v téhle ceně (běžná MO po lahvi 2590 Kč) dovolit nějaké kousky!
Cenám jsem se v hodnocení výše jinak prakticky úplně vyhýbal. Nejsou úplně nízké, spíše naopak. Kvalitní vína z Kalifornie totiž nejsou levná. A ta levná, alespoň co jsem mohl pít, obvykle stojí za starou bačkoru :-) Přesněji… technicky jim nelze moc vytknout, ale jen těžko nacházím nějaký důvod, proč bych měl pít zrovna ta. Je to boj! Každopádně tahle ochutnávka krásně ukázala, že Kalifornie má mnoho podob a když povylezete do chladnějších míst čí přímo horských oblastí, tak i vínomilec mého ražení, který vyhledává „severštější“ projev, si zde může užít.
