Veltlínské zelené 2017 kabinet je mladičké, čerstvá a ještě trochu reduktivně zaprděné víno, florálnější, s mandlovou linkou. Suché, čisté, s pěknou kyselinou. Lehkost, pitelnost, pěkně udělané příjemné pití. Sauvignon 2016 zemský v aromatice stále dost čerstvé, vůně herbálnější a bezová, ale nic vyloženě aromatického, uměřenější projev. Suché, čisté, výrazná kyselina, říznější, osvěžující. Gryllus 2016 bílý pozdní sběr (odrůdově polovina Ryzlink rýnský a poté rovným dílem Sauvignon a Chardonnay) serióznější projev, uměřenější jemnější florálně-ovocitá aromatika, lehce minerální linka. Naprosto suché, čisté, pěkná kyselina a stavba, dobrá délka. Dost sympatický zajímavý nerez, který bych rád detailněji zkoumal doma.
Ryzlink rýnský 2016 pozdní sběr „z velkého sudu“ (sud 2000 litrů předtím 4x použitý na Pinot Blanc) příjemná, jemnější vůně, květiny a dotyk medu, meruňka. Čisté, dobře postavené, naprosto suché a osvěžující kyselina, dobrá délka. Pil bych s chutí. Pinot Blanc 2016 pozdní sběr sur lie (opět 2000l sud od Stockingera, 9 měsíců na kalech s promícháváním) krémovější vůně, decentně směrem žluté ovoce. Suché, čisté, se znatelně méně výraznou kyselinou a zakulacenějším projevem, květinová a krémově ovocná linka. Proč ne, ale nějak… to nebylo ono, trochu tomu chyběl švih.
Zweigeltrebe rosé 2017 byl mám dojem jen vzorek stočený pro degustaci. Barva poměrně světlá růžová, ve vůni mladičké, přímé, lehce reduktivně zaprděné. Jahoda, krémovost. V chuti působí spíše suše, byť nějaký ten gram zbytkového cukru má, ale výrazná kyselina ho dobře vyvažuje, živé, čisté, ovocné, dobře pitelné byť spíše jednodušší víno. Zweigeltrebe 2016 pozdní sběr (starý sud) je víno peckovinově ovocné, dotyk ostružin, poměrně dost znatelná živočišná linka. Suché, čisté, středně plné ale lehkonohé a snadno pitelné, opět peckovinově ovocné, lehce mandlovina v závěru, dotyk kávy. Takové starosvětsky divočeji působící, proč ne. Rulandské modré 2015 pozdní sběr v barvě hodně světlé. Čisté, již znatelně uleželejší a otevřenější v aromatice, peckoviny v sušené podobě. Suché, čisté, lehkonohé a výborně pitelné, lehce svíravé. Vlastně zase takový elegantnější nepřehnaný projev, za který jsem rád. Žádné obludné výběry, vysoké alkoholy a přezrálé tóny, které mi u pinotu dvakrát nesedí. Gryllus 2015 červený (Zweigeltrebe, Svatovavřinecké a trocha Cabernetu Sauvignon, malé sudy) o něco výraznější tmavší aromatika, směrem lesní plody, živočišnost, něco dřeva. Suché, středně plné, výraznější kyselina a svíravost, třísloviny, koncentrovanější projev. Delší, pěkně postavené zajímavé víno, kterému bych zatím ponechal čas v lahvi.
Řada přišla samozřejmě i na Šaler červený 2011 (Zweigeltrebe, 5 let v sudech, sířeno v podstatě až před lahvováním). Intenzivní, sladší likérová vůně, čokoláda s višněmi v alkoholu. V chuti intenzivní, sladké, ale zároveň svíravé, plnější, s delší teplou dochutí. Vyvážené, dobře udělané likérové víno.
Na všech bílých oceňuji, že se nesnaží podbízet cukrem a ani nějak výraznou aromatikou, působí uměřeně, zbytečně neřvou ale mají co nabídnout. A i červená se nesnaží o nějak super expresivní projev, jako spíše o balanc. Šaler je pak už mnoho let spolehlivým vínem á-la portské. Jinak řečeno jsem z ochutnávky odcházel veskrze spokojeně.
P.S. Nechápu proč, ale nemám vyfoceného ani Marka Špalka ani kompletní sadu vín, jen ten ryzlink v titulce…
